美少女戦士セーラームーン(Bishoujo Senshi Sailormoon)

Bišódžo senši Sailormoon (美少女戦士セーラームーン) je populární romantická fantasy komedie. Protože se jedná o šódžo* mangu respektive anime, neočekávejte velkolepé akční souboje, hektolitry krve, apod.

Viděl jsem všechny díly a přečetl jsem celou sérii mangy v originále (re-edici).

Hlavní hrdinkou je čtrnáctiletá Tsukino Usagi** (月野うさぎ). Dalo by se říci, že vlastně nic pořádného neumí. Spíše naopak ve škole má špatné známky, je nešikovná, ubrečená a kromě lenošení, hraní her nebo čtení mangy nic ani nedělá.
Jednoho dne doslova zakopne o zvláštní černou kočku s půlměsícem na čele. Toho dne večer se pak kočka objeví v jejím pokoji a promluví k ní. Představí se jako Luna a dá Usagi brož. Pak se zmíní o podivných událostech v Tokiu, kde se příběh odehrává. Pověří Usagi úkolem, bojovat proti "nepříteli", shromáždit "spojence" a především najít princeznu. Díky broži se Usagi může změnit v bojovnici Sailormoon (viz. název).  Vzápětí uslyší volání své spolužačky a kamarádky, kterou napadlo jakési monstrum v klenotnictví její matky. Usagi se jako Sailormoon vydává zachránit, zde se také setká s tajemným maskovaným mužem. Čtenář pozná okamžitě jeho identitu, protože to není nikdo jiný než Čiba Mamoru, na kterého Usagi několikrát náhodou narazí. Poprvé ho trefí omylem odkopnutou botou.
Asi není pro nikoho překvapením, že Usagi postupně získá spojence a více než to přátele a svého prince na bílem koni. To vše na pozadí bitev se silami zla.

Postavy 2. série - 月野うさぎ、ちびうさ、木野まこと、水野亜美、火野レイ、愛野美奈子、

漫画(Manga) vs Anime

Anime a manga se v některých aspektech značně liší. Finále poslední série anime je troufám si tvrdit zcela odlišné. Manga je více zaměřená na romanci a vztahy (přátelské) mezi postavami a jejich individuální životní problémy. V tomto směru je manga o hodně lepší a hlavně závěrečné finále (Sailor Stars) je smysluplnější než v anime. Co se mi, ale líbí na anime je náprava některých nepřátel včetně jednoho hlavního. To v manga verzi není. V tomto směru je Sailormoon jediné anime, které znám, kde dobro vítězí nad zlem svojí podstatou a zasahuje i nitro svých nepřátel a mění je. Existuje také live-action verze tj. hraná adaptace s živými herci. Tato verze odpovídá první sérii anime, ale hlavním dějem je hodně odlišná jak od anime tak i mangy.

 セーラームーン  Sailormoon 1. série

Anime

Anime je rozděleno do pěti sérii s celkem dvě stě díly. Anime se také může pochlubit skvělým a bohatým soundtrackem převážně klasické hudby. Pro mě je z originálního soundtracku nejlepší úvodní píseň k poslední sérii Sailor Star Song a těžce romantické píseně Watašitači ni naritakute (私たちになりたくて) a Moonlight Destiny. Jako vždy doporučuji se vyhnout anglickému dabingu. Přestože anglický dabing není tak strašný jako u Dragonballu vyskytují se zde obdobné chyby. Za prvé závažné chyby v překladu. Například zatímco hlavní padouch v anglickém dabingu hovoří o ovládnutí světa v originále pouze hovoří o uskutečnění své msty a vláda nad světem ho evidentně příliš netrápí. Za druhé intonace hlasů je až přespříliš odlišná. V anglické verzi mají dívky příliš pištivé hlasy a hlavní hrdinka Usagi má naopak hlas chraplavý. Téměř přesně opačně proti originálu. Nemluvě o tom, že Usagi přejmenovali. Asi nejlépe nadabovaným hlasem do angličtiny je postava královny Nehelenia ve čtvrté sérii SuperS. Ačkoliv potom i tato postava působí odlišným dojmem.



Sailormoon je údajně nejznámější anime vůbec. Vznikla celá řada jeho klonů. Nesmazatelným způsobem se zapsalo do historie anime. V podstatě definovalo žánr anime mahó-šódžo (魔法少女) do podoby jak ho známe dnes. Dnes už patří ke klasickým dílům a rozhodně stojí zato vidět.

* 少女 (šódžo) - (japonsky: dívka) je manga s tématikou zaměřenou pro dívky
** Zde jsem si dovolil použít Hepburn místo českého přepisu, protože to vypadá lépe.

Why religion is not a private matter

I've read article by atheist software engineer from UK. His most staggering misconception of religion in general is that it's a private matter. This misconception is very common opinion in western countries.

Goal of this article is to explain why religion never was, never is and never will be a private matter.

Making better world

Human beings have in their nature to fix things. To set thing right according to their view of the world, beliefs. If they cannot fix it they at least talk about it. This goes across all religions and so called not-being-religious-at-all atheists as well.

When Christian sees injustice or wrong thing in his opinion. He tries to fix it to improve his world to set up to his standard.
For example Christians view homosexual intercourse as immoral. So what they do. They try to fix it and prevent gay marriages to be sanctified by law. They go around and talk about homosexuality being a unnatural, etc. People argue about it and some are offended. 'Why do you say it? Re: It's not true. We don't want to hear it. It's your opinion don't force it on us and don't shove it in our face. We don't care!'
Same is done by atheists. For example atheists thinks the prohibition of masturbation, sexual intercourse before marriage and anti-conception is unnatural and unhealthy. What they do? They try to establish mandatory sexual education so even child brainwashed by fanatic parents adhere to healthy life style.  Re: 'Why do you say it? Re: It's not true. We don't want to hear it. It's your opinion don't force it on us and don't shove it in our face. We don't care!'
Individual struggle to make better world, to improve is undeniable and unavoidable.

Leaving faith at doorstep

Is it possible to stop being yourself? Asking somebody to keep religion private matter is the very same. Your religious beliefs influence your life, every action. Morale, conscience, etc. those are defined by your world view. Even if your belief is non-belief. Asking Christian or member of any religion to make his religion private matter is asking to stop being theist and became atheist. For most atheist (don't care type) this is simple. It's their natural state. This is not possible for theist and more importantly not acceptable. Not only every aspect of our life is depend on our beliefs, but also society as whole is depended on beliefs of each individual.

I'm right, you're wrong!

Not only that every religion (including godless religion of atheism) is sure it's the only truth, but every individual person is sure of its inner morale codex and universe understanding  superiority over others. That is reason why he was so angry. That is reason why I and You would be. Honestly ask yourself. He then elaborates why he is right and how wrong they are, therefore nobody should stick his nose in his righteous beliefs and others who coincidently share very similar beliefs. Because he doesn't tries to impose his beliefs, surely the righteous, on them or any other person. Except in reality he does and so do others. There is no magic to it. You do it by simply living in society. If you want live in the world where nobody attempts to impose their beliefs on you then live in a desert or on an inhabited island.

Fighting evil

Would you keep silent in face of atrocities and injustice? Keeping silent is not mark of tolerance, but rather cowardice. If somebody is murderer, thief, liar or promotes evil. You (the state) have to force justice and truth on them. In matters that are not covered by law you are obligated to at least tell them. Otherwise they cannot rectify their actions and you are accomplice of their evil.

"Religion is a private matter" is the definition of secularism. It is a morale relativism understanding of church and state separation. Because other religions doesn't adhere to those philosophies they won't obey to their's self imposed rules.

Diablo 3 druhé dojmy z plné verze

Už mám odehráno přes 75 hodin čistého času. Zkusil jsem i další postavy. Nejdále jsem se dostal s Wizardem level 56 act 2 obtížnost hell. Diablo 3 je chytlavá hra a je těžké se od ní odtrhnout. Pokud máte zkoušky tak raději vydržte a odolejte pokušení, protože jakmile začnete už jen tak neskončíte.

Diablo 3 hlavní nabídka po přihlášení - Act 4 pozadí

Vyšší obtížnost
Na vyšší obtížnosti začíná dost přituhovat. Mobové jsou vybaveni nebezpečnými schopnostmi, které mohou hrdinu zabít během chvilky. Pokud jsem hovořil o schopnostech, které brání v úniku, pak na vyšší obtížnosti k nim přibývají nebezpečné útočné schopnosti. Arcane tower kouzlí pomalu rotující paprsky, které mají velké poškození. Ohnivá aura, která zanechává stopu lávy za nepřáteli a navíc ještě vybouchnou po smrti. Jedová aura, zmrazovací bomby a ohnivé granáty jsou také nepříjemné. K tomu všemu obvykle v kombinaci s již zmíněnými schopnostmi s normální obtížnosti jako teleportace, zdi a vortex. Plus ještě nepříjemnými obranými schopnostmi jako štít (zelené silové pole), které dělá nepřátele nezranitelné pokud je aktivní. Na obtížnost hell jsou hodně nepříjemné kombinace a schopnosti nepřátel mají výrazně vyšší poškození. Pokud s Wizardem stojíte v ohni tak vydržíte asi tak 2 - 3 sekundy s 10k života. Občas narazíte na kombinaci schopností a prostředí (úzké uličky, malé podzemí, mob hned u vstupu), že zemřete hodně krát (10 - 30) než moba udoláte. Obzvláště frustrující může být i fakt, že na obtížnost hell a vyšší obranné schopnosti Wizarda nejsou dost účinné, aby ho dokázali ochránit. Například výbušní sebevražední skřeti dokáží zabít Wizarda i s aktivním diamod skinem jednou ranou.

Demon Hunter a mini-boss Skelton King (Král kostlivců)

Itemy a DPS
Na vyšší obtížnosti lze nalézt nové variace předmětů s lepšími vlastnostmi, ale lepší předměty na nightmare nepadají častěji než na normal. Důležité je si uvědomit, že existuje tzv. Naphalem bonus, ale ten funguje až po dosažení levelu 60. Což jsem zatím nedosáhl a bude to ještě trvat tak nějakých 20 hodin hraní.
DPS stoupá exponenciálně a záleží na tom jakou zbraň získáte a nebo spíš většinou koupíte v AH. Nejlepší věci získáváte, když jste úspěšní v zabíjení mobů. S mým Deamon Huntrem, protože je mnohem silnější v boji, jsem nasbíral daleko více kousků než s Wizardem a dokonce už i jeden legendary item. Může to být i tím, že první postava s kterou hrajete prošlapává cestu dalším vašim postavám a může dávat kvalitní předměty do truhly, která je sdílená stejně tak jako všechno ostatní. Ano, byl jsem překvapen, ale je tomu tak zlato, řemeslníci to všechno je sdílené mezi všemi postavami
Zpátky k DPS, často se lidé ptají kolik DPS by asi tak měli mít. V prvním aktu začínáte pozvolna a DPS  patrně nepřesáhne 100. První obtížnost jsem dohrál s Wizardem DPS 400 (málo, protože jsem ještě nepobral triky jak navýšit DPS) a s Deamon Hunterem DPS 700. Na nightmare jsem v prvním actu rychle musel navýšit DPS pro Wizarda a podařilo se mi ho s ztrojnásobit na cca 1200 DPS. Na hell někdo doporučoval minimum 2300 (2,3k). Já jsem měl s Wizardem 2,5k a teď v druhém aktu s slušnou zbraní koupenou na AH mám 5,4k. Na obtížnost inferno, kam jsem se ještě sice nedostal, by jste se měli pohybovat v řádech deseti-tisíců DPS. Nejlepší zbraně v AH mají kolem 1200DPS, ale takové můžete najít až na infernu. Na hell jsem našel zbraně do 270 - 300 DPS.

Monk

Crafting a kameny
Crafting nikdo nedoporučuje a Blizzard se nechal slyšet, že v některém z následujících patchů se pokusí crafting upravit. Stejně tak kameny, které jsou dost drahé na vyšší obtížnosti. Ale použití kamenů není omezeno levelem a proto rozhodně investujte do vylepšování kamenů.
Překvapilo mě, když řemeslníci začali chtít další suroviny. Jejichž výskyt je záměrně omezen na obtížnost. Nejprve jsou to listy papíru jeden typ pro šperkaře a druhý pro kováře. Lze je nalézt na obtížnosti Nightmare a vyšší. Pak jsou to knihy, které lze najít na obtížnosti Hell a vyšší, atd. Tyto suroviny potřebujete jak k levelování řemeslníků tak pro samotnou výrobu ve stanoveném množství odvislém od typu předmětu/kamene.

Schopnosti
Nemůžu si pomoct, ale zejména u Wizarda jsem neustále měnil schopnosti. Chvílemi jsem měl dokonce dojem, že se hra po určité době adaptuje na zvolenou sadu skillů. Mnoho skillů, které jsem považoval za dobré jsem musel zavrhnout na vyšších obtížnostech, protože byly neúčinné. Přestože používání skillů v kategoriích dle Blizzardu ze začátku vypadá jako totální blbost, na vyšších obtížnostech už to taková blbost není. Mezi levelem 40 - 50 už levelovaní ztrácí svoje kouzlo, protože většinou se podíváte na nové odemčené runy, a protože jsou téměř vždy horší než co máte tak prostě pokračujete dál.

Deamon Hunter 43 - Act 3 Nightmare

Porovnání postav
Postava Wizarda je ze všech nejkřehčí. To se projeví zejména na vyšších obtížnostech až do stavu, kdy bez ochranných kouzel stačí jeden zásah. Musíte dobře časovat použití obraných kouzel, protože bez obranného kouzla nemáte šanci přežít. Myslím si že postava Wizarda je ze všech nejhorší, protože je nejkřehčí a to zejména v soubojích s moby na vyšších obtížnostech. Paradoxně hlavní bosse Wizard zvládá dobře, také díky tomu, že většina není tolik pohyblivých a díky silným útokům na dálku.

Jak jsem, řekl nejhorší Boss je Belial na konci druhého aktu a zatím si stojím. Je to protože souboj s ním je rozdělen do tří fází. V poslední fázi stačí na smrt zásah jedním výbuchem.

Deamon Hunter je opakem Wizarda. Zatímco moby dává většinou bez problémů jednoho za druhým s hlavním Bossem jsem měl větší problémy. Jeho výhodou jsou skvělé schopnosti pro kitting a uhýbání nepřátelským střelám. Z útočných pak schopnost ničit hordy nepřátel pomocí explozivních střel.

Monk je zábavná postava, ale Deamon Hunter mně připadá silnější. Zatím jsem teprve v actu 2 s Monkem. Monk mně připadá jako takový střed. Je to velmi dobrá postava do party, díky jeho mantrám, které mají působnost na všechny v dosahu.

Barbar je prý nejlehčí, dle některých hráčů. Já jsem zatím hrál jenom chvilku (lvl 10) s Barbarem a jako nevýhoda mě přišlo, že jeho Fury je nulové a mimo boj klesá. Stejně tak, když uděláte level up, tak se vyprázdní.

Witch Doctor je nejpodivnější postava a jako jediné ji stoupá velikost energie pro kouzlení s levelem. Jenom jsem ho tak letmo zkusil, a proto nemůžu hodnotit, ale z počátku mě připadal slabší než Wizard. Na druhou stranu jeho schopnost vyvolávat armády potvor může být velkou výhodou na vyšších obtížnostech, kde je důležité pro tento typ třídy nepouštět si nepřátele moc k tělu.

Monk - Act 2 normal

Je Diablo 3 dobrá hra?
Pokud hledáte hru, která vás pohltí a nebudete se moct od ní snadno odtrhnout, pak ano. Je to celkem zábavné. Musím ocenit postupné otvírání různých questů. Tuhle jsem hrál na Hell a narazil jsem hned na dva eventy, které na nižších obtížnostech nejsou. Náhodné generování probíhá vždy při každém spuštění hry, ale celková variabilita map vypadá nižší díky větším a početnějším opakujícím se kusům. Je to hodně vidět, když už hrajete po několikáté.  Samotná hra je dost těžká, ale je to víceméně dané množstvím omezení aplikovaných na postavy a většinu času prakticky zápasíte s omezeními než s nepřáteli.
Pokud očekáváte důstojného nástupce slavné série, pak ne. Diablo 3 není důstojným nástupcem. Nemá atmosféru jako Diablo 1 - lepší styl a hudba. Není komplexní jako Diablo 2. A hlavně postrádá offline hru. Pokud si chcete zahrát a servery mají výpadek tak máte smolíka. Můžete mít super spolehlivý ultra nadupaný stroj a připojení a je vám to k ničemu. Navíc single-player lag prostě degraduje celou hru a grafika hry je slabá, aby to šlo hrát i na kalkulačce. Plus pay to win - nejlepší věci získáte za na farměné nebo nakoupené zlato. Můžete být king jen za příslušný peníz, protože veškerá síla postavy stojí a padá s výbavou postavy.
Oceňuji obrovské úsilí umělců. Pokud se podíváte na art postav a veškerého grafična, ale pak to srovnáte jak to vypadá ve hře, je to bohužel obrovský rozdíl na dnešní poměry. Holt 3-6 roků starý in-house engine je znát.

Možná ještě napíši další dojmy po dohrání hry na inferno.

Diablo 3 první dojmy z plné verze

Už mám odehráno na normal za Wizarda (level 32). Dojmy s z Diabla 3 jsou rozporuplné. Zatím hraji jen single, ale rád bych si později zahrál i v partě.

Grafika
Grafika doznala patřičných vylepšení a prostředí je pěkné a docela i živé. Nepřátelé už jenom nepostávají v generických uličkách, ale vylézají z příkopů, ze země, seskakují ze zdí a vyskakují z křoví. Styl boje a vlastnosti protivníků jsou také výraznější oproti druhému dílu. Bohužel prostředí je prakticky remake druhého dílu. První act se odehrává v Tristramu a jsou zde Bossové z Diabla 1 - Skelton King a Butcher. Butcher v Diablu 1, byl o hodně lépe stylizovaný. Bohužel grafika Diabla 3 je na úrovni z počátku jeho vývoje tj. někdy před sedmi lety. Skilly jsou efektnější a je to skvělý pocit odhodit hordy nepřátel tlakovou vlnou. Samotné prostředí a zejména podzemí je velmi pěkné. Bohužel musím konstatovat, že počet polygonů na samotné postavy hrdinů je značně malý. Protože mám hodně výkonný počítač tak se při hraní Diabla 3 na max ani nezapotí, protože grafika Diabla 3 je značně chabá vzhledem k současnému stavu technologii. Není špatná, ale je to takový lepší Torchlight.

Herní mechanismy
Ty dostaly nejvíce ze všeho na frak. Diablo 3 funguje úplně jinak než jeho předchůdci. Přestože Diablo 3 opravuje mnohé chyby Diabla 2, přináší i dost chyb vlastních. První chybou je odebrání atributů. Už si nemůžete rozdělit atributy postavě dle vlastní libovůle a když váš Wizard potřebuje více života, protože každý zásah mu ubere dvacet procent máte smůlu. Vlastnosti postavy můžete ovlivňovat pouze předměty a nejenom atributy postavy také účinnost skillů. A to je nejhorší věc na Diablu 3 je systém skillů.

Důležité je zapnout si v nastavení tzv. elective mode. Ten umožňuje přiřazovat skilly do slotů dle vlastní libovůle. Bez tohoto módu je hra mnohem horší, protože základní rozdělení podle kategorií je na nic. Za sebe musím říct, že preferuji sestavu pouze se jedním defensivní kouzlem. Než jsem se o tomto dozvěděl googlením byl jsem naštvaný jak dementní systém skillů Diablo 3 má. S tímto nastavením se mi zase hraje dobře.

Nemožnost vylepšovat jednotlivé skilly je dost frustrující. Naneštěstí skilly počítají damage podle zbraní, které máte. Co ale musím pochválit je systém craftování a gemů, který je o hodně lepší než v Diablu 2. Diablo 3 je jedna z mála her, kde craftování skutečně dává i kvalitní výbavu a gemy dokáží vaši postavu pořádně nakopnout.

Skvělým vylepšením je odstranění svitků pro identifikaci a townportal. V Diablu 2 to byla otravná byrokracie. V Diablu 3 identifikujete pouze vzácné a unikátní předměty stiskem pravého tlačítka. Town portal můžete používat stiskem ikonky nebo pomocí T. Na obě tyto schopnosti je časová prodleva než se provedou. Inventář je značně zjednodušený a funguje porovnávání. Navíc je mnohem menší počet rozličně velkých předmětů a a většina co jsem našel je na jeden, dva sloty. Výrazného vylepšení se dostalo systému zlaťáků. Možná také díky auction house. Už se nestává, že váš inventář přetká zlatem, které je k ničemu. Zlato má spousty využití v Diablu 3 - crafting, vylepšování a odstraňování gemů, opravy, zvětšení truhly, trénink řemeslníků. Stejně tak za prodej věcí dostáváte mnohem méně peněz než dříve. Celý systém zlata je dobře vyvážený.

Pomocníci jsou také o něco lepší a užitečnější. Pokud hrajete za Wizarda, tak doporučuji templáře. Jeho schopnosti posílit a uzdravit hrdinu mě nesčetněkrát pomohly. Pomocníci doznaly také lepšího inventáře a vlastních skillů. Také je můžete podle potřeby střídat. Ostatní nepoužití čekají vždy ve městě.

Vyvážený je i systém levelování postavy, protože skilly a runy jsou rovnoměrně rozděleny napříč všemi úrovněmi. Ostatně je to také jediná ze dvou věcí, která se aktivuje s novým levelem. Druhou jsou předměty, protože jediné omezení na předměty, které nejsou uzamčeny pro jinou třídu postav, je level postavy. Je to výrazné zjednodušení. Proto, aby jste mohli používat všechny skilly a předměty, musíte levelovat. Experience získáváte i za questy což je pro Diablo úplná novinka. Motivací pro hraní na vyšší obtížnost jsou pak silnější předměty, které se na nižší obtížnosti vůbec nevyskytují.

Pokud jde o předměty což byl jeden z hnacích motorů celé série, pak musím říct, že na normal jsem nenašel ani jeden unikatní a setový. Jenom vzácné. Na druhou stranu musím ocenit, že když zabijete nějaké silnější monstrum nebo bosse, pak vždy z něj vypadne jeden či dva lepší kousky. Už se nestává, že po zabití Diabla z něj vypadnou jen předměty, které nestojí ani za pohled.

Nepřátelé
Nepřátelé jsou rozliční a zatímco někteří jsou staří známí zombies, skřeti, kostlivci a kozlové. Je celá řada nových. Celý první akt na normální obtížnost je příšerně jednoduchý. Teprve v druhém aktu začne přituhovat. Místem, kde jsem nejvíce-krát zemřel, byl boss Belial. Bohužel musím říct, že souboje s Bossem jsou úplně jiného rázu než co by hráč Diabla očekával. Dříve Boss znamenal ultra silného soupeře obklopeného armádou nestvůr. V Diablu 3 je to spíše sekvence, kde Boss vyvolává malé skupinky nepřátel. Například souboj s Belialem je klasické: obří nestvůra vyvolávající kouzla na vyhrazený prostor, kde kličkujete a snažíte se přitom útočit, když to jde.
Mezi triky, ke kterým se vývojáři Diabla 3 uchýlili, aby zvýšili obtížnost jsou nepřátele produkující nepřátele. Měl jsem takový pocit, že jich je mnohem více než v Diablu 2. Je to věc, kterou nemám rád. Například v Diablu 1 nic takového nebylo a přitom dohrát ho na Hell nebylo vůbec jednoduché. Dalším trikem, který používají hodně mobové jsou schopnosti, které brání v útěku (wall, prison, teleport, vortex - obrácený teleport). Docela otravná schopnost je horror, která naopak způsobí, že chvíli váš hrdina utíká pryč.

Průběh hry
Výrazného vylepšení se také dočkaly questy a to díky tzv. dynamickým událostem. prostě jen tak jdete a náhodou potkáte někoho, kdo potřebuje vaší pomoc - člověk ztracený v podzemí, skupinka vojáků bojující proti hordě monster. Jindy zase otevřete truhlu a začnou se na vás chrlit hordy nepřátel. Styl těchto událostí se mi zamlouval a nestalo se mi, že bych narazil v průběhu jedné hry na dvě úplně stejné události se stejným questem.
Mapy jsou rozličných tvarů a velikostí, přestože na začátku mě připadalo Diablo 3 stísněné a teprve později jsem se dostal do opravdu rozlehlejších oblastí. Pokud se ptáte na herní dobu, pak počítejte na 3-4 hodiny při rychlém proběhnutí a 7-8 hodin při pomalém prolézání celé mapy na jeden akt. Celou hru jsem dohrál na normal za cca 20 hodin a to jsem prolézal každé podzemí na které jsem narazil.

Příběh
S nostalgií vzpomínám na doby, kdy jsem poslouchal příběhové knihy čtené v Diablu 1, vždy na konci prostředí a v každé hře jiná série knih. Jediné finální video, kde si hlavní hrdina vrazil Soul Stone do čela. V Diablu 2 byl příběh trochu odsunut stranou do pozadí a většinou mě ani nezajímalo, co mi kdo říká. Novinkou oproti prvnímu dílu byli filmové sekvence mezi akty. Ani ty v Diablu 3 nechybí, ale Diablo 3 jde dál a obsahuje mnohem více mluvení a příběhu, byť zcela předvidatelného. Takže už v polovině druhého aktu víte jak s největší pravděpodobností dopadne celá hra. Také pomocníci mají své vlastní příběhy, které se postupně odkrývají.

Verdikt
Diablo 3 je celkem chytlavá oddechová hra. Je zastíněna svojí minulostí a zboření některých tabu ji její fanoušci asi neodpustí. Není to hra, která by mohla aspirovat na zařazení mezi legendární tituly. Je to posun k současným trendům. Mnoho věcí zlepšila, ale jádro herních mechanismů prošlo takovou velkou říjnovou revolucí. Ať už to považujete za dobré nebo špatné.
Na stupnici bodů, za sebe dávám 6/10.

pokračování, dojmy 2