Rozsypaný čaj?
Nemám moc rád označení "rozsypaný čaj". Evokuje v člověku myšlenku, že asijské písmo je změť nahodilých čar. Ale tak tomu přeci není! Nejprve se přesunu o tisícce let zpět ke vzniku čínských znaků. Na počátku byl piktogram* neboli obrázek. Nakreslím ptáka nebo Slunce a všichni budou vědět co tím chtěl autor říct. Protože je ale kreslení obrázků pracné, přijde čas pro zjednodušení. Toho se dosáhne "osekáním" nepotřebných detailů. Z ptáka zbude oko a několik čar představující peří a Slunce je už jen kolo a paprsek vycházejícím z jeho středu (tečka uprostřed). Časem se opět ukáže, že to nestačí. Takže žádné tečky jenom čáry a více zjednodušit způsob psaní. Nakonec se místo oblých tahů začnou používat tahy rovné.
Na obrázku je naznačena transformace znaku "pták" v průběhu historie.
Změny čínského znaku "pták" v průběhu historie - od nejstaršího vlevo po nejnovější vpravoTím bych uzavřel samotný vznik asijského písma, protože znaky nevznikaly najednou a navíc mnoho znaků znázorňuje věci ryze abstraktní jedná se pouze o nástin této problematiky přesahující rámec tohoto článku.
Vypadají Japonské znaky stejně jako Čínské?
Ano i Ne. Dnešní čínština mimo jiné rozlišuje znakovou sadu "tradiční" a "zjednodušenou". Japonské znaky více odpovídají znakům "tradičním" viz obrázek - poslední znak úplně vpravo je "zjednodušený" čínský a předním je "tradiční" totožný s Japonským znakem. Čínština má daleko větší množství znaků (variací) než Japonština. I přesto existuje několik znaků, které má pouze Japonština. Jen pro zajímavost Korejci používali také čínské písmo, ale nakonec vymysleli vlastní unikátní písmo "hangul" na což jsou patřičně hrdí. Korejské písmo [ 표음 문자 ] je jednoduše rozpoznatelné od čínského znakového písma [ 可能組成許多音節 ].
Kandži znaky jako složitý systém písma
Drtivá většina znaků není atomická tj. jsou složené z celých jiných znaků nebo jejich variací. Na následujících příkladech názorně ukážu systematičnost kandži znaků.
Příklad:
言 ＋ 吾 ＝ 語
山 + 風 ＝ 嵐
日 + 月 ＝ 明
（犬 => 犭）+ 言 + 犬 ＝ 獄
Jestliže umím napsat znaky na levé straně, potom umím i napsat složený znak na straně pravé a naopak. Ale pozor! Pořadí umístění a psaní znaků v těchto výrazech není komutativní. Je tedy potřeba vědět, kterou část složeného znaku napsat jako první, druhou, atd. Zde lze aplikovat další pravidla pro psaní znaků - Píše se zleva doprava + shora dolů. V posledním příkladu je první část složeného znaku variací znaku 犬 (pes). Opět variace znaku ve složeném znaku není ničím ojedinělým a existuje jich celá řada. Významy jednotlivých částí lze použít jako mnemotechnickou pomůcku při učení znaku.
Čtení kandži znaků
Každý znak reprezentuje kromě významu také čtení - mluvenou podobu ve slově. Japonština má ze všech jazyků používajících čínské písmo nejsložitější právě čtení. V čínštině se čte znak vždy stejně. Každý japonský znak má alespoň dvě čtení. Jedno onyomi (音読み) a jedno kunyomi (訓読み). Na následujícím příkladě z českého jazyka osvětlím základní podstatu této problematiky. V češtině máme písmeno "c" a pak máme také "h", ale jakmile tyto písmena napíšeme ve slově vedle sebe vzniká "ch", které má úplně jiné čtení než prosté spojení výslovnosti "c" a "h". Znaky v japonštině samozřejmě netvoří spřežky, ale čtení jednotlivých znaků reprezentujících jedno slovo (kunyomi) je jiné než čtení znaků samostatně (onyomi).
Jak se kandži používají v japonských slovech?
Úplně základní abecedou pro psaní všeho je kana (hiragana a katakana). Text psaný pouze kanou nevyžaduje znalost kandži, ale je nepřehledný, těžko čitelný a jeho význam nemusí být na první pohled jasný. Nejnázornější bude několik praktických příkladů: 1. slovo "žena" japonsky "onna" - hiragana (おんな) - kandži (女) čtení kunyomi. 2. slovo "dívka" japonsky "šódžo" - hiragana (しょうじょ) - kandži (少女) význam znaků doslova "trochu|žena" čtení onyomi šó|džo. 3. slovo "trochu" japonsky "sukoši"** - hiragana (すこし) - kandži (少し) čtení kunyomi suko|ši. Na těchto jednoduchých příkladech jsem se snažil ukázat, jak systematicky jsou ideogramy používány při psaní slov v japonštině.
Kolik umíš znaků tolikrát jsi Japoncem?
Lidé naprosto nedotčení japonštinou se často ptají: "A kolik už umíš znaků?"
Je to naprosto nesmyslná otázka, na kterou nikdo nemůže rozumně odpovědět dokonce ani "rodilý mluvčí". Je to podobné jako ptát se "Kolik znáš slov?". Padesát tisíc, milión, hodně, málo?
Re: Rozsypaný čaj? (Shrnutí)
Kandži znaky jsou pouze jednou z japonských abeced . Na rozdíl od čistě fonetických abeced je každý znak nerozlučně spjat s významem - ideou. Sinojaponské znaky jako abeceda nejsou japonská slova, ale pouze je reprezentují v textu (ideograficky). Samozřejmě i jeden samotný znak může reprezentovat celé slovo (ideu celého slova). Tento druh písma je složitý systém utvářený po tisíciletí. Největší složitost tohoto systému z hlediska japonštiny je: 1. obtížné čtení, 2. množství. Tento systém má svoje nesporné výhody a nevýhody. Tento systém je stále živý a nepochybně ještě bude, a proto se také mění.
Co z toho plyne
Neučte se znaky "brute-force" metodou. Neučte se jenom znaky. Učte se japonská slova a gramatiku. Učit se víc než 3000 znaků je pro 99% smrtelníků "overkill".
Závěrem bych chtěl povzbudit ty z Vás, kteří se rozhodli učit se Japonsky. Mnoho lidí na Vás bude hledět jako na piloty "kamikaze"*** nebo muslimské "mudžahedíny" jakmile se jim zmíníte o svém záměru. Nenechte se odradit! Mezi obtížným a nemožným zeje nekonečná propast. Japonsky se lze naučit. Už to dokázalo více než 120 miliónů lidí.
Komentáře:
*piktogram - je stylizovaný obrázek, který na první pohled něco sděluje. Většinou jde o malý a srozumitelný nákres věci. Písmo složené z piktogramů používali například staří egypťané a Májové. Obecnější termín je tzv. logogram.
**sukoši - v japonštině "u" při správné výslovnosti má silnou tendenci se ve spojení s některými hláskami ztrácet, a proto čti s_koši. Podobně třeba "desu" jako "des_". Není potřeba se to učit, musíte mít jen dobrou výslovnost.
***kamikaze - je nesprávné označení speciálních japonských leteckých jednotek z 2. světové války. Mohou za to Američané, kteří místo kunyomi čtení použili pro transkripci oficiálního názvu onyomi čtení. (sic!)
Nehraji si na žádného super odborníka, a proto prosím o případné (slušné) upozornění na případné faktické chyby.
