Katolická církev a víra 4

Tento díl se bude zabývat dalším důležitým tématem nezbytným pro dobré pochopení autentické křesťanské víry tj. katolické víry. Tentokrát se zaměřím na modlitbu, která je pro většinu lidí velkou neznámou.

Vycházím z katechismu kardinála Tomáška, který vřele všem doručuji k prostudování pro všechny, kteří mají potřebu se zorientovat v katolické víře. Je psán naprosto srozumitelně stylem otázka a odpověď. Lze ho najít na internetu a stáhnout ve formátu pdf.

Úryvky (kurzívou) jsou doplněny o moje vlastní úvahy.

Co je Modlitba?

Modlitba je zbožné a láskyplné pozdvižení mysli k Bohu.

Je velice obtížené hovořit o modlitbě. Modlitba je vztahem člověka k Bohu. Ten, kdo se modlí, se učí a buduje svůj vztah k Bohu. V křesťanské víře je láska k Bohu prvním přikázáním. Avšak proti jiným náboženstvím je tento vztah vzájemný. Křesťan není otrokem Boha. Pouhým mravencem, kterého Bůh převrátí pro své potěšení (Toto je v podstatě pojetí Islámu), ale je dítětem Božím. To dává člověku vnitřně vlastní důstojnost a příslušné povinnosti.

Ve vztahu Boha s člověkem je Bůh stavěn do pozice otce. Hovoří se o něm jako o milujícím otci. V křesťanství není člověk na roveň či na cestě stanout výše než Bůh ze své vlastní podstaty. To je chápání falešných kultů člověka, které jsou jiným znovu vyjádřením prvního hříchu člověka respektive Satana (toto činí např. humanismus a východní náboženství).

V širším pojetí je církev v písmu připodobněna k nevěstě a Kristus k jejímu ženichovi. Proto veškeré modlitby mají mít charakter těchto vztahů. Jejich krásu, vznešenost, prostotu, jednoduchost, hloubku, ale především lásku i v čase utrpení.

Modlit se lze vnitřně a nebo vnitřně a zároveň zevně.

Protože existuje tento dvojí rozměr jsou modlitby společné tak i individuální. Důležité je si uvědomit, že modlitba není žádné magické zaříkávání ani opakování manter - tak se modlí pohané. Důležitý je vnitřní rozměr modlitby, který nelze opominout.

Proč se modlíme?

Máme se modlit nejen proto, že potřebujeme Boží pomoci, ale především proto, abychom Boha ctili jako svého nejvyššího Pána, jemu děkovali a jej usmiřovali. - Proto řekl Pán Ježíš: "Je potřeba se vždycky modliti a neustávati" (Lk 18,1). "Proste, a bude vám dáno, hledejte a naleznete, tlučte a bude vám otevřeno" (Mt 7,7). "Bděte a modlete se, abyste neupadli do pokušení" (Mt 26,41). - Svatý Alfons napsal o modlitbě: "Svatí se stali svatými proto, že se modlili".

Kdo se modlí správně?

Modlí se správně, kdo se modlí zbožně, pokorně, důvěrně, odevzdaně do vůle Boží a vytrvale.

O vyslyšení  správné modlitby řekl Pán Ježíš: "Vpravdě, vpravdě pravím vám: Budete-li o cokoliv prosit Otce mého ve jménu mém dá vám" (Jan 16, 23).

Jak vyslyší Bůh správnou modlitbu?

Správnou modlitbu vyslyší Bůh tak, že nám udělí buď to, oč prosíme, anebo něco lepšího.

Zde bych ještě doplnil důležitý fakt, který je často opomíjen. Bůh vyslyší pouze ty co se odvrací od hříchu. Pokud někdo žije v hříchu, pak ho Bůh nevyslyší. Žít v hříchu znamená opakovaně se dopouštět nějakého hříchu a nelitovat toho. Stejně tak někoho nenávidět, neodpustit druhému, apod. je špatným signálem vůči Bohu.

Zač se máme především modlit?

Především máme se modlit za to, co je ke cti a chvále Boží a k naší spáse. Pán Ježíš o tom řekl: "Hledejte nejprve království Boží a jeho spravedlnost, a toto všechno bude vám přidáno!" (Mt 6,33)

Častou chybou je právě přílišné soustředění se na určitý problém a přehlížení proseb k posvěcení života a chvály Boha. Následné zklamání v případě, že modlitba není vyslyšena, přestože může jít o dobrý úmysl, může vést ke ztrátě víry v Boha. Jednoho takového člověka, alespoň dle mého úsudku, jsem viděl. Stal se z něj zarytý ateista.

Ze své osobní zkušenosti vím, že modlitby jsou vyslyšeny. Zvláště ty, které vedou ke svatějšímu životu. Osobně znám, ženu, které se zázračně zlepšil zrak na přímluvu kněze, otce Jamese Manjackala. Nosila už od dětství silné brýle, ale po modlitbě si je sundala a viděla jasně i bez nich. Důležitým znakem uzdravení od Boha je právě i uzdravení vnitřní, které vede k větší zbožnosti a lásce k Bohu. Ale i mnohem banálnější věci mohou být vyslyšeny. Pokud ale nejprve hledáte Boží království tj. usilujete žít svatý život a prosíte o milosti žít svatý život.

Příklady modliteb

Následující část rozebere nejznámější respektive nejzákladnější modlitby, které křesťanská víra zná. Tyto modlitby ačkoliv jsou jednoduché, každá jejich malá část má hluboký význam.

Otče náš

"Otče náš, jenž si na nebesích. Posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá, jako v nebi tak i na zemi a chléb nám vezdejší dej nám dnes a odpusť nám naše viny jako i my odpouštíme našim viníkům a neuveď nás v pokušení, ale zbav nás všeho zlého, Amen."

Vysvětlení:
Otčenáš je nejlepší modlitba, protože pochází od Pána Ježíše a obsahuje krátce všechno, zač máme se modlit.
Prosby modlitby Páně. - Poněvadž modlitba "Otče náš" je od Pána Ježíše, říkáme ji modlitba Páně. Skládá se z oslovení "Otče náš jenž si na nebesích" a ze sedmi proseb. "Otče náš" říkáme Bohu, protože je náš nejlepší Otec, všechno dobré máme od něho a při svatém křtu nás přijal za své děti a dědice nebeské blaženosti. Můžeme jej prosit ještě s větší důvěrou, než děti prosí vlastního otce. Říkáme "Otče náš" a nikoliv "Otče můj", protože jsme před Bohem všichni jako bratři a sestry. Oč prosíme pro sebe, o to prosíme také pro lidi ostatní.
V prvních třech prosbách prosíme o věci božské. "Posvěť se jméno tvé." Jménu Božímu a Bohu samému patří úcta nejvyšší. Zde prosíme, aby byl ode všech poznán a náležitě uctíván. "Ne nám, Pane, ale jménu svému dej slávu" (Žalm 113, 1) - "Přijď království tvé." Království Boží na zemi je Církev, království Boží v duši je milost posvěcující a království Boží v nebi jsou svatí ve věčné blaženosti s Bohem. Zde prosíme, aby všichni lidé přišli do Církve, žili svatě a dostali se do nebe. - "Buď vůle tvá ..." Vůle Boží je to, co Bůh přikazuje nebo k naší spáse zařizuje. Zde prosíme o milost, abychom jeho přikázání poslouchali a s jeho nařízením souhlasili tak oddaně, jako svatí v nebi.
Ve čtyřech posledních prosbách prosíme o věci lidské. "Chléb náš vezdejší dej nám dnes." Chléb vezdejší neboli každodenní pokrm a nápoj, a teplo a světlo. Chlebem duchovním je slovo Boží a svátost oltářní. "Odpusť nám naše viny ..." Naše viny jsou naše hříchy a naším viníkem je, kdo nám ublížil. - "A neuveď nás v pokušení." Celý náš život je stálá zkouška. doléhají na nás pokušení od těla, od světa a od ďábla. Prosíme Boha, aby nás nenechal v pokušení klesnout. - "Ale zbav nás od zlého. Amen." Zlo je hřích, bolest, hanba, zármutek. Největší zlo je hřích těžký a věčné zavržení. - Amen znamená: Staň se, oč prosíme.

Zdrávas Maria

"Zdrávas, Maria, milosti plná, Pán s tebou; požehnaná ty mezi ženami a požehnaný plod života tvého, Ježíš. Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás hříšné nyní i v hodinu smrti naší. Amen."

Vysvětlení:
Modlitbě "Zdrávas Maria", říkáme pozdravení andělské, poněvadž začíná slovy, kterými pozdravil Pannu Marii anděl Gabriel při zvěstování. Svatá Alžběta ji potom uvítala slovy: "Požehnaná ty mezi ženami a požehnaný plod života tvého." Ostatní slova přidala Církev již za dávných časů.
"Zdrávas" (latinsky Ave) znamená: "Buď pozdravena!" - "Milosti plná" znamená: Od svého prvního počátku byla Panna Maria naplněna milostí posvěcující, neboť byla poskvrněna ani hříchem dědičným a uchránila se i každého hříchu osobního. - "Pán s tebou" znamená: Bůh tě vedl a chránil od počátku života. - "Požehnaná ty mezi ženami" znamená: Panna Maria je ze všech nejslavnější a chvály nejhodnější. - "A požehnaný plod života tvého, Ježíš" Tímto požehnaným plodem je její Syn, Pán Ježíš. - "Pros za nás hříšné ..." nám připomíná, abychom s velkou důvěrou Pannu Marii o všechno prosili, neboť její přímluva u Boha je nejmocnější.

Modliteb je obrovské množství a je nad rámec tohoto článku uvést jenom všechny nejpoužívanější a nejznámější. Velice rozšířený je také růženec což je soubor modliteb v přesně dané posloupnosti. Růženců je několik druhů, ale na toto obsáhlé téma by mohl být nějaký z dalších dílů.

Homosexualita, tolerance a jiné sociální inženýrství

Veřejnost se zase pěkně rozhádala. Pokud sledujte aktuální dění na internetu a v médiích nemohli jste si nevšimnout velkého rozruchu kolem "festivalu" homosexuálů v Praze. Tento obsáhlý článek jsem začal psát už před první Prague Pride frustrován mnohými názory, které jsem slyšel nebo četl.

Dobré a zlé relativní nebo objektivní
Když jsem pročítal některé příspěvky na toto téma nemohl jsem si nevzpomenout na svůj oblíbený citát, 400 let starého mistra ze seriálu a manga komiksu Saint Seiya, v japonštině:

Mimochodem je to jeden z důvodu, proč mám tento seriál tak rád. Pro jeho skutečnou myšlenkovou hloubku. Žádné prázdné filozofování, na kterém troskotají mnohé "vážné dramatické" evropské a americké filmy.
 
老師「バカ者め真の正義はどんなに時が流れてようと不変のものじゃ」
Starý mistr: "Hlupáku (blázne), skutečné dobro/spravedlnost, bez ohledu na to kolik času uplyne, je neměnné."

V seriálu ještě přidává trefný příměr dobra k proudu řeky, že nikdo nemůže změnit její přirozený směr (trvale).

Dobro a zlo nezná pokrok, evoluci, vývoj jsou to přirozeně rozpoznatelné pojmy bez ohledu na společnost. Jsou to univerzální hodnoty, které jsou svojí podstatou metafyzické. O těchto věcech není v pravomoci vlád, komisí, vědců, zájmových skupin, většiny, menšin, ale i jednotlivců rozhodovat.

Křesťané vědí, že tyto hodnoty jsou od Boha stvořitele. Jsou přirozené respektive přirozeným obrazem božím v každém člověku. Katolická teologie hovoří o přirozeném zákonu.

Na druhou stranou je tu hodnotový relativismus, který říká, že neexistuje objektivní (univerzální) dobro a zlo. Vše je relativní, plovoucí, mění si se v čase a prostoru. Avšak tento myšlenkový směr konfrontován s realitou všedních dnů, kdy dříve nebo později je jednotlivec a společnost postavena před volbu ano/ne je stejně nucena vážit dobro a zlo věcí. V takovém případě zastánci této filozofie tvrdí, že měřítkem dobra a zla je člověk sám a nebo společnost.

Myšlenkový relativismus má dva možné důsledky. Tím prvním je, že dobro a zlo neexistuje - jsou to objektivně prázdné pojmy, vytvořené člověkem. Věci prostě jsou (nejsou dobré ani špatné). Druhým vyvozením je "efekt motýlích křídel", kde moje malé subjektivní dobro může způsobit jinému člověku velké subjektivní zlo a naopak.

Toto je pravou příčinou konfliktu, jde o střet těchto dvou protikladných pohledů na svět.

Dle mého názoru je pohled hodnotového relativismu mylný. Myšlenkový relativismus je dle jeho obhájců cestou ke svobodě člověka. Jaké si odpoutání od toho co člověka svazuje (obvykle normy, morální zábrany). Ve skutečnosti toto oproštění nevede ke svobodě jedince, ale k chaosu. Člověk již není svobodný, ale pouze svázaný v závislosti na svých sobeckých tužbách a vášních. Ono očekávané blaho a štěstí se paradoxně nedostaví.

Ale i na celospolečenské úrovni je tento relativismus zhoubný. V pluralitní společnosti jsou různé názory, ideologie a filozofie vedle sebe. Mnohé z těchto ideologii jsou navzájem zcela neslučitelné a nezřídka tvoří výbušnou směs. Jedinou možností, která je dnes aplikována, je tyto názory postupně rozmělnit a nahradit jiným všeobjímajícím světonázorem*. Jestliže však všechny ideologie nahradíte novou (a kterou?), a to lze učinit jen důsledným rozkladem a proměnou všech ostatních na tu jednu, co se stane se svobodou na vlastní názor. Jistě zanikne a to je skutečnost, kterou můžeme pozorovat dnes nejen v EU, ale v celé euroatlantické civilizaci.

V praxi tedy hodnotový relativismus vede do sebe zničující spirály problémů. Protože nic není absolutně dobré a ani zlé, je relativně přijatelné vykonat nějaké to "malé zlo pro velké dobro" společnosti. Toto "malé zlo" se využívalo zejména v totalitních režimech. Protože je nutné dříve nebo později rozhodnout o povaze věci a neexistuje žádné objektivní měřítko, pouze neustále proměnlivé měřítko neexistuje žádný ideál, etalon vypovídající o kvalitě, pak je nezbytné spoléhat na vlastní úsudek, který je vždy neobjektivní a značně nespolehlivý. Člověk snadno podlehne cestě nejmenšího odporu, přestože z dlouhodobého hlediska za ni draze zaplatí.

Stejně tak jako existují axiomy v matematice tak existuje neměnný objektivní hodnotový systém dobra a zla. Třeba zabít druhého člověka bez důvodu je všeobecně považováno za špatné. Přestože lidské ratio (rozum), nezná důvod proč by tomu tak mělo být. Nechci obhajovat nebo nabádat k zabíjení, ale objektivně neexistuje racionální důvod nezabít neznámého člověka bez vyprovokování pro uspokojení vlastní potřeby. Odmyslete polici a takové věci, jste teď v ideálním modelovém světě, kde je to dovoleno. Jde čistě o filozofickou podstatu.

Opět v terminologii katolické teologie toto je praktický příklad přirozeného zákona, ten je objektivně poznatelný a neměnný. Ale pozor přirozený zákon je pouze pod-částí křesťanské tedy katolické morálky. Křesťanské pojetí** světa zde nebudu rozebírat, to je rozsáhlá problematika, výrazně přesahující jeden článek na blogu.

Homosexualita
Jediným odlišným znakem homosexuálních jedinců je jejich sexualita, proto nelze sexualitu a sex vyloučit jak se někdo snaží lživě argumentovat, že homosexualita není jenom sex. Ne, homosexualita je jenom o sexu - erosu. Pokud se odebere sex se stejným pohlavím a zamilovanost do jedince stejného pohlaví zůstane člověk jako kterýkoliv jiný. Je to sama definice homosexuality. Naše společnost je velmi tolerantní k homosexuálům.

Relativismus je natolik zakořeněn ve společnosti, že není schopna odlišit dobro od zla. Místo toho se definuje dobré jako neškodlivé. Ona racionalita, kterou se zaštiťuje moderní společnost, se nechává unášet vlnami emocí homosexuálů stavících se do role obětí. Ukazují prstem na společnost, která jim nechce dovolit každý jejich rozmar. Snaží se přetvořit společnost k obrazu svému tj. zvrácenému obrazu. Homosexuální manželství a rodiny s dětmi (adopce), homosexuální kultura, homosexuální propaganda ve školách. Zatímco západní civilizovaný svět vymírá, budeme řešit problém jak spravedlivě rozdat děti homosexuálům. Je to hořké spojení absurdní komedie s tragédií. Při prosazování svých zájmů se homosexuálové nestydí uchýlit ke lžím a historickému revizionismu. Často přisuzují neprávem homosexualitu historickým osobnostem, které se nemohou bránit sprostým nařčením.

Dnes politická garnitura tvrdě útočí na svobodu vyznání a přesvědčení velké části populace ve prospěch bezvýznamné menšiny. Ať už se podíváme do USA, Kanady, států EU a dalších vyspělých států všude je dekadence společnosti na vzestupu a s tím jak se dostávají k moci uskupení prosazující silný opatrovnický stát v ruku v ruce jde i neustálé stupňování výhod pro homosexuály a legalizování všemožných rádoby práv. Dostáváme se do opačného extrému. Zatímco kdysi byla homosexualita kriminalizovaná. Nyní budou kriminalizováni ti, kdo se postaví proti neoprávněným požadavkům homosexuálů. Například kanadský reportér byl okamžitě propuštěn poté co na svůj soukromý twitter napsal, že skutečné manželství je pouze muž a žena (zde). Takových případů postupně přibývá. Dříve tito lidé byli jenom zesměšnění nálepkou homofobie. Homosexuálové tvrdí, že naše společnost je netolerantní. To ale není pravda. Naše společnost je velmi tolerantní, protože homosexualita není zločinem jako v některých skutečně netolerantních společnostech. Cokoliv nad to už není tolerance, ale přijetí.

Vždy jako první v prosazování všemožných zvráceností jsou arci-lháři, brouci pytlíci a kolaboranti zla, masmédia. Proto už týden před průvodem jsou lidé bombardováni články:

• pár homosexuálních mužů vychovávajících dítě
• o ženě, která opustila manžela a děti, kvůli své lesbické milence
• o zaručené pravdivých informacích de-mystifikujících homosexualitu

Také nejrůznější liberální politici hned přispívají svojí troškou do mlýna propagandy. Vydávají veřejná prohlášení, vyjadřují podporu a publikují články na blogu a doslova tak přihřívají svoji polívčičku. Všichni se zaštiťují tolerancí (falešnou) a každý má alespoň jednoho kamaráda homosexuála.

Zatímco funkční manželství muže a ženy zachovává lidský rod a tím i stabilitu společnosti po všech stránkách. Pro křesťanství (katolické) má i spirituální rozměr jako nerozlučný svazek muže a ženy od Boha. Mnozí radikální homosexuálové se netají nepřátelstvím k (tradiční) rodině. Změna definice manželství je prý neškodná a dle jiných naopak přímo žádoucí a prospěšná. Jako vše co homosexuálové požadují, ale jak se říká stokrát nic umořilo osla.

Morální relativisté a pluralitní společnost slaví vítězství. Je to také díky tomu, že většina lidí jsou lidé zcela neteční. Pouze pokud je někdo praští do nosu tak se začnou bránit a zajímat co se to děje. Pro homosexuály to znamená, že v budoucnu s velkou pravděpodobností dostanou adopce do svých homo-svazků. Je to ale vítězství Pyrrhovo. Společnost je v krizi a bude hůře. Jak už jsem řekl, západní společnost vymírá - empirický fakt. Důchodová krize je důsledkem toho. Ekonomická krize v širším smyslu je dalším dílem rozmělněné morálky relativistů. Nechci zde rozebírat všechny příčiny. Civilizace nihilismu (prakticky důsledek liberalismu a volnomyšlenkářství) a hedonismu je neudržitelná. Stejně jako je komunismus utopii tak i pluralitní společnost je utopii. Všichni tito osvícenci nové doby, nejpokrokovější z nejpokrokovějších a vše milující (tolerantní) vymřou. V západním světě zůstanou jenom opravdově tolerantní konzervativní křesťané a nic netolerující muslimové.

* Pokud jste slyšeli o tavícím kotli Evropy, pak to je přesně tento proces.
** Když dva říkají totéž, neznamená to totéž. Dle mého názoru, nejčastější nepochopení křesťanů vyplývá mimo jiné i z odlišného chápání značného množství abstraktních pojmů - pravda, víra, svoboda, láska, atd.

Příběh obrácení - recenze

jeská televize vysílala dokument nebo spíše reality show pod názvem "Příběhy obrácení". Je v něm údajně zachycen život čerstvých konvertitů z několika různých náboženství. V podtitulu "Od Hare Krišny po Islám představí nový dokumentární seriál."

Přestože chápu jak je pro nevěřícího těžké proniknout do problematiky filozofické, teologické a věroučné, nemohu se zbavit negativního dojmu, kterým na mě celá série působí. Autor si neuvědomuje urážku jakou je pro víru katolickou stavět ji na roveň s pohanským Hare krišna, heretickým uskupením SDA (Adventisté), vírou od Satana a jeho proroka Mohameda a v neposlední řadě karikaturou starého Izraele tzv. Judaismem. To ještě můžu přehlédnout, ale problémů je více. Při sledování si nemohu nevšimnout zavádějících či nesprávných informací. Je to možná také tím, že autor dokumentu si zvolil z řady katolíků tělesně a očividně i lehce mentálně postiženého člověka. Navíc jako čerstvý konvertita nemá vybudovanou zbožnost a tím i intelektuální chápání katolické víry, aby mohl reagovat na některé excesy a vyřčené omyly.

Už v prvním dílu zaznělo výrok, který je fakticky nesprávný. Poznámka od mládence, který se chce stát židem. Judaismus je mladší než křesťanství. Tato svérázná odnož vznikla na základě rabínské školy, která byla založena někdy až po dobití Jeruzaléma po Kristu. Jak také ostatně Ježíš předpověděl o Jeruzalému, chrám byl zcela zničen a nikdy nebyl obnoven. Jedná se o tzv. rabínský judaismus, který ale už nemá tolik společného s naplněním Mojžíšova zákona. Kněžský stav, který byl přisouzen výhradně Áronovi a jeho potomkům už prakticky neexistuje. Stejně tak neexistuje chrám, kde by se vykonávali oběti.

V průběhu série postrádám jakoukoliv snahu skutečně osvětlit katolickou víru. Místo toho je divákům předkládána nauka pohanského Hare Krišna. Dokonce sám jejich "Guru" poctí diváky svojí intelektuální velikostí, když prohlásí ústřední bludnou a před více než tisíci-lety vyvrácenou tezí: "hmota je zlo". Člověk není čistě duchovní bytostí. To jsou andělé. Člověk je kombinací ducha a hmoty. Podle křesťanství hmota je dobrá. Bůh stvořil hmotu jako dobrou. To nepřítel Satan zasel símě hříchu do lidského rodu a tím poskvrnil ducha a hmotu člověka. Satan jako nepřítel lidstva a čistě duchovní bytost nenávidí tento aspekt člověka, a proto nenávist hmoty je jedním ze znaků víry založené zlým duchem.

Další okamžik, který vystihuje výraz "face-palm", nastal, když se dívka oblečená do sárí (indický oděv) pokoušela vysvětlit zasvěcování jídla démonům přirovnáním k eucharistii. Ona nebohá dívka samozřejmě nevěděla ani tento termín. Načež se jí jedna žena ze štábu snažila pomoci a použila termín hostie.
Téma eucharistie je obsáhlé a pokud se chcete dozvědět více o eucharistii doporučuji moji sérii o katolické víře. V kontextu tohoto dokumentu je podstatné, že nekrvavá oběť mše svaté, je zcela jiný druh oběti než zasvěcování pokrmů démonu Krišnovi či jiným pohanským "bohům". Docela mě vyděsilo, že ostatní bez okolků snědli pokrmy, které tato dívka zasvětila svému falešnému bohu. Pro křesťana, ale i pro žida, podle Božího zákona je třeba se vyvarovat pokrmů zasvěcených modlám a falešným bohům.
Stejně tak děsivé pro křesťana bylo, když se rituálně pomazávala nějakou barvou, aby ji démon Krišna měl ve své moci. To zavání okultními praktikami.

Paradoxně Hare Krišna mluví o duchovním růstu zatím co upadají do duchovní smrti uctíváním člověka, který není o nic moudřejší než někdo, kdo přečte 2-3 knihy o "New Age" a naučí se pár vět z nich. Nekonečné prozpěvování a recitace manter k ničemu nevede. Člověk roste pouze z milosti Boží. Náš pán Ježíš Kristus to řekl dobře:

Jan 4:14 Kdo by se však napil vody, kterou mu dám já, nebude žíznit navěky. Voda, kterou mu dám, stane se v něm pramenem, vyvěrajícím k životu věčnému.“

Paradoxně je ona dívka nejpoctivější ve svém přesvědčení jakkoliv je zcestné.

Úsměvným okamžikem byla chvíle, když děvčata Adventisky byla uvnitř katolického kostela. "Já vůbec nevím co to je." Na základě této ignorance, začala vysvětlovat jak toto Bůh nepotřebuje a že by se cítila lépe v modlitebně své komunity. Ta svým vzhledem připomíná více holobyt než katolický chrám, kde je Ježíš fyzicky přítomný v Eucharistii. Není divu, že televizní štáb neměl zájem točit v prostorách, kde není nic pozornosti hodného. Ale bylo mi jich líto, protože jejich falešné a vyprázdněné "křesťanství" je evidentně nijak nenaplňovalo. Ukazuje to slávu katolické víry, kde pilířem víry je Ježíš Kristus - Eucharistie. Tento intimní vztah s Bohem znají jenom katolíci a je to úžasná moc, která doslova křísí člověka z mrtvých po duchovní a fyzické stránce. Je to něco čeho se nedá dosáhnout čtením písma ani jednoduchou modlitbou. Ale zpátky ke katolickému chrámu. Všechna ta nádhera a výzdoba je ke slávě Boží.

V posledním díle je děsivá ukázka démonického klamu jakým lákají do svých spárů lidi příslušníci Hare Krišna. "Rozdáváme přírodní sušenky z indické restaurace." Stejně jako had v ráji začíná lží. Nebohému nešťastníku, který se nechá nachytat neprozradí, že se jedná o pokrmy zasvěcené jejich modlám a jejich požitím se člověk může vystavit působení Satana a padlých andělů. Tedy rada pro všechny: "Sušenky nebrat". Také je dotyčné oběti podstrčena kniha plná mouder typu New Age či jiného pohanství.

Shrnutí

Program by se dal zhodnotit jako podivná reality show s nejasným poselstvím. Nejvíce se z něj člověk dozvěděl o Hare Krišna - pohanství. O Islámu už vůbec nic, protože muslimka vycouvala hned po první epizodě. Je zajímavé, že za celou dobu pořadu nepromluvil na kameru nějaký katolický kněz. Guru, rabín i pastor adventistů dostali prostor.

Lepší alternativy

Pokud se chcete něco dozvědět skutečně hodnotného a relevantního o katolické víře pak doporučuji pro ne-angličtináře katechismus kardinála Tomáška, který je hodně jednoduchý, věcný a dostupný na internetu. Pro angličtináře silně doporučuji shlédnout všechny díly skvělé série "The One True Faith"* a zde přikládám jeden díl, který osvětluje nesmyslnost principu "Sola Scriptura" srozumitelnou formou. To je díl, který by měli povinně sledovat všichni protestanti, kam SDA patří. Spousta dalších skvělých materiálů a pořadů je k nalezení na katolické internetové televizi ChurchMilitant.tv, kterou doporučuji všem k prohloubení znalostí o křesťanství = katolické víře.


This program is from ChurchMilitant.TV

Pokud bych si mohl vybrat, kdo by měl vystoupit v tomto dokumentu (příběh obrácení) jako kněz, pak bych tam pozval otce Jamse Manjackala, protože neznám lepšího kněze.

*The One True Faith - Jediná pravá víra

Instaling Oracle JDK on Debian based linux

This is the most convenient way to install and manage Orcale JDK distribution on Debian based Linux. It is simple there is public deb repository containing all the necessary packages. Note that those packages are built against Ubuntu. However It should work in this case even on Debian.

Simply go to provided page and follow instructions.
https://launchpad.net/~webupd8team/+archive/java

This method has several advantages
1. It is easy and fast to setup
2. You have the latest updates via system package manager.
3. You don't rely on various gimmicks which do not configure Oracle JDK  properly as default Java implementation in system anyway.

One draw back
It is third party repository, therefore in theory potential security risk.