Spring Data Conversion Service for MVC

While working on project I struggled bit with enabling Spring Data domain model conversion Service for Spring MVC.

What is this good for?

Controller is receiving id of an entity instance in database. This domain conversion service fetches this instance for controller according to its type. So application gets real instances in controller instead plain ids. This works recursively. It's therefore especially useful when processing form with many to one relation.

How to enable it

Just edit your spring configuration like this ...

Spring 3 XML configuration

<mvc:annotation-driven conversion-service="conversionService" />
<bean id="conversionService" class="org.springframework.core.convert.support.DefaultConversionService" />
<bean class="org.springframework.data.repository.support.DomainClassConverter">
 <constructor-arg ref="conversionService" />
</bean>

Papež František

K nově zvolené hlavě katolické církve se již vyjádřili mnozí, obzvláště ti nejméně povolaní - ateisté a nepřátelé církve. Osobně na mě zapůsobilo jaké jméno si nový papež zvolil. V tomto článku se chci zabývat významem této volby vzhledem k aktuální situaci v církvi.

Svatý František z Assisi

Většina lidí si asociuje následující věci s tímto světcem. Kladný vztah ke zvířatům, dobrovolný život v chudobě a péče o chudé. Tento pohled je ale velmi zjednodušující. Jaký je skutečný význam svatého Františka. Jeho největší význam je reformace církve.

Zatím co mnoho lidí o jakési otevřenosti, kterou lze očekávat od nového papeže zcela přehlíží život svatého Františka. Svatý František vynikal vírou aplikovanou do života bez kompromisů se světem. Dalo by se říct, že reprezentuje křesťanský fundamentalismus par excelence.

Filozofie svatého Františka byla velice jednoduchá následovat Krista. Nejvíce se svatý František zaměřoval na poslušnost. Logicky následovat Krista ve všem znamená být poslušný Boží vůle. Velice si považoval této ctnosti. Cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili. Právě poslušnost těchto slov vedla svatého Františka k jeho práci s chudými. Jeho poslušnost Božího slova vycházela z jeho lásky k Bohu, který se ponížil a stal se člověkem, trpěl, byl ukřižován, vstal z mrtvých a dává se za pokrm věčného života v Eucharistii. Pokora Boha, který se stává pokrmem (chlebem) a nápojem (vínem) vedla svatého Františka k bezmezné úctě k Eucharistií a kněžství. Sám se nikdy nestal knězem, protože se nepovažoval za hodného, aby mohl konsekrovat chléb a víno v tělo a krev Ježíše Krista.

…the Lord gave me, and gives me still, such faith in priests who live according to the rite of the holy Roman Church because of their orders that, were they to persecute me, I would still want to have recourse to them…..And I act in this way because, in this world, I see nothing physically of the most high Son of God except His most holy Body and Blood which they receive and they alone administer to others. I want to have these most holy mysteries honoured and venerated above all things and I want to reserve them in precious places.

Priest with Chalice Let everyone be struck with fear, let the whole world tremble, and let the heavens exult when Christ, the Son of the living God, is present on the altar in the hands of a priest! O wonderful loftiness and stupendous dignity! O sublime humility! O humble sublimity! The lord of the universe, God and the Son of God, so humbles himself that for our salvation he hides himself under an ordinary piece of bread! Brothers, look at the humility of God, and pour out your hearts before him! Humble yourselves that you may be exalted by him! Hold nothing back of yourselves for yourselves, that he who gives himself totally to you may receive you totally!

Almighty God, we thank you for feeding us with the body and blood of Your Son Jesus Christ. Through Him we offer you our souls and bodies to be a living sacrifice. Send us out in the power of Your Spirit to live and work to Your praise and glory.

Svatý František by také plně poslušen církve, a proto se neodtrhl od církve, i když měl takříkajíc všechny trumfy v hrsti, ale zašel za papežem požádat o schválení svého působení a stanov pro jeho řád.

Svatý František nebyl člověk, který jenom pečoval o chudé, protože to nebyl jediný příkaz Ježíše Krista. Součástí jeho povolání bylo hlásání evangelia. Také si uvědomoval a vyznával, že mimo katolickou církev není spásy.

All, who have seen Jesus in the flesh but have not seen Him after the Spirit and in His Divinity, and have not believed that He was really the Son of God, are doomed. Also those are doomed who see the Sacrament of the Body of Christ, which is consecrated with the words of the Lord on the altar and by the hand of the priest in the form of bread and wine, but do not see in it the Spirit and Divinity and have not believed that it really is Our Lord Jesus Christ’s most holy Body and Blood.

Je potřeba si také uvědomit, že to byl právě svatý František a jeho řádoví bratři (františkáni), kdo šel na střední východ obrátit muslimy na jedinou pravou víru. Mnozí byli za to uvězněni a zabiti. To je autentický "mezináboženský dialog" svatého Františka.

Z historie a slov svatého Františka je jasně vidět, že to byl pravý hrdina víry a ne pouhý hodný sociální pracovník, který měl navíc rád zvířátka. Neváhal následovat Krista a autentickým fundamentalismem oživit církev a víru mezi lidmi. Je proto také více než oprávněně považován za reformátora katolické církve.

Proč církev potřebuje autentického Františka?

Snad všechny články ať už od katolíků či jiných křesťanských vyznaní a nebo dokonce lidí mimo víru pohlížejí na spiritualitu svatého Františka jako něco čím by mohl současný papež oslovit svět a lidi mimo církev. Tedy papež se více otevře, ať už to znamená cokoliv, světu a přiblíží se více prostým lidem. Vždyť jel autobusem místo limuzíny, žil skromně, nevyvyšuje se nad ostatní kardinály, apod.

Aby bylo možné pochopit proč současná katolická církev potřebuje nového a hlavně autentického svatého Františka, je nutné se podívat na současný stav. V současnosti se církev potýká s následujícími problémy.

• Krize víry - nedostatek víry 
• Neposlušnost - nedostatek poslušnosti

Krize víry je nejzávažnější problém církve v současnosti. Většina lidí, kteří se katolické církvi hlásí v západním světě ve skutečnosti vůbec nevěří. Je to zejména vidět na účasti bohoslužeb v kostelích. Z těch co do kostela chodí velká část víru nezná a nebo odmítá (nevěří) některá dogmata.

Neposlušnost někdy by přímo vzpoura proti autoritě svatého stolce je také problémem, který se vleče církví už delší dobu. Někteří s těchto rebelů se odtrhnou od církve a zakládají vlastní skupiny a jiní mnohem zákeřnější šíří svůj jed neposlušnosti a nevíry uvnitř církve. Většina lidí mimo církev si ji představuje jako jednolitou strukturu, ale bohužel tak tomu vůbec nikdy není.

Pokud se dnes někdo hlásí ke katolické církvi je potřeba se důkladně podívat zda věří a je poslušný. Pokud postrádá tyto kvality jde o praktického ateistu - nevěřícího, který ať už ze sentimentu a nebo z důvodu změnit církev k obrazu svému zachovává nálepku katolíka. Z českých známých osobností je takový falešný katolík Karel Schwarzenberg. Zde je potřeba zdůraznit jev, kdy tito nevěřící jedinci se snaží přetvořit církev v instituci sociální spravedlnosti - blaha pro chudé. Zcela tak opomíjejí život víry církve její ústřední orientaci ke Ježíši Kristu a pouze pak zpět skrze tento pohled k člověku.

Bohužel tento problém není omezen pouze na řadové věřící, ale zasahuje značnou část katolických kněží, ale dokonce i biskupů. Proto také se lze v tisku dočíst případy biskupů, kteří na konci své kariéry přichází s tím, že vůbec nevěří v Boha. S tím je také spojen problém sexuálních zneužívání. Na počátku stojí právě nedostatek poslušnosti.

Svatý František svojí vírou a poslušností symbolizuje pravý opak, dalo by se říct proti trend k těmto jevům, které dlouhodobě rozkládají církev zevnitř. Proto také ortodoxní katolíci budou s očekáváním sledovat zda se papež František přikloní k povrchní verzi svého vzoru či k jeho autentické podobě.

Pozn. texty z citáty sv. Františka jsem ponechal v původní anglické podobě, tak jak jsem je našel, pro přesnost a protože nemám čas překládat je do češtiny. ;)

Katolická církev a víra 1

Stejně jako jsem se snažil přiblížit Japonštinu, tak se pokusím přiblížit i křesťanství a církev. Přestože je pro Čechy katolická církev a víra v jejím pojetí ještě exotičtější než Japonština, pokusím se toto výbušné téma zpracovat do série článků.
Toto téma je problematické už jenom z toho důvodu, že většina lidí je mylně přesvědčena, že má dostatečné a správné informace. Je tak nemožné naplnit sklenici, která už je plná mýtů, polopravd a falešných představ.

Tento první díl se nese v obecném duchu vymezení základních myšlenek. Některé pojmy jsou dost specifické a vyžadují hlubší znalost, ale nebudu je v tomto díle rozvádět, protože není pro to prostor. Vrátím se k nim postupně v dalších dílech, které budou už specifičtější.

Co je víra

Lidský rozum a vůle ve víře spolupracují s Boží milostí: „Víra je úkon rozumu, který na rozkaz vůle, pohnuté k tomu Bohem skrze milost, souhlasí s božskou pravdou.“ Katechismus §155

Překvapivě víra nemá co do činění s emocemi jak se ateisté a někteří další domnívají. Víra musí být pevně zakotvena v pravdě jinak je to skutečně bláznovství. A nejenom rozum, ale vůle je potřebná, aby to co rozum poznal mělo nějaký dopad na život. Pokud máte doma nepořádek nestačí jen suché konstatování, "je tady bordel", protože pokud nezapojíte vůli a neuděláte něco s tím pak samotné poznání této objektivní skutečnosti nemá žádný význam. Jako kdyby k poznání nedošlo.

Víra je tedy poznání a konání na základě tohoto poznání. Proto nelze jenom věřit a neuvádět to v život. Ostatně je to jedna z věcí důsledně opakována v písmu (Bible), ale o tom později.

Víra v křesťanském pojetí není jednostranný akt, proto také se o ní (víře) hovoří jako o daru od Boha. Nezřídka je to Bůh, který se konkrétním jedinečným a neopakovatelným způsobem projeví a nechá poznat člověku.

Kdo je Bůh

Celé křesťanství je o konání na základě poznané skutečnosti, Boha, kterého poznáváme a který se nám dává poznat. Jak se dává poznat? Prostřednictvím svých činů:

• řád světa - přírodní zákony a logickém uspořádaní všeho ukazují jasně na stvořitele.
• tzv. zázraky - úkazy, které mají ukázat, že Bůh je vládcem nad řádem světa.
• trvalou radostí a plností života, když člověk koná ve spolupráci s Boží vůlí
• v osobě syna Ježíše Krista
• prostřednictvím církve a tzv. svátostí, které sám ustanovil (myšleno jak církev tak i svátosti)

Bůh je nezapříčiněný, protože je prvotní příčinnou všeho. Je věčný a všemocný, protože je jako tvůrce dokonalejší než jeho dílo a není jím omezen. Je vševědoucí, protože není nic co by nevěděl o svém vlastním výtvoru. Bůh je dobrý, protože je tvůrcem přirozenosti tohoto světa a udržuje jeho chod. Přirozenost a existence je dobro. Zlo je destruktivní nepřirozené.

Protože Bůh je nehmotný a nelze ho vidět jako nějakou věc. Bůh přichází  na svět vtělením (inkarnací) jedné z Božských osob (o konceptu trojjedinosti později) jako Ježíš Kristus (historicky doloženo). Nejlepší způsob poznání neviditelného a nehmotného Boha je tedy v osobě Ježíše Krista. Tento fakt je zdůrazněn už i v Bibli.

Boha nikdy nikdo neviděl; jednorozený Syn, který je v Otcově náručí, ten ho vylíčil. Jan 1, 18

Víra a náboženství

Předtím než se začnu zabývat konkrétní vírou je potřeba se vymezit šířeji. Na světě je obrovské množství odlišných náboženství. Přesto se vyskytuje zásadní a rozšířený omyl, že všechna náboženství jsou stejná. Ne nejsou. Ve skutečnosti jsou fundamentálně odlišná.
Právě proto se obecně o náboženství mluví těžce, protože logicky pouze jedno může být pravdivé. Pravdivé by nemělo jít tedy proti rozumu. Jediným náboženstvím, které toto splňuje je křesťanství ve svém autentickém podání katolické církve.

Víra tedy nutně vyžaduje rozum a přemýšlení. Hlasatelé ateismu tvrdí a mylně se domnívají, že náboženská víra je zcela iracionální. Také tvrdí, že pro všechno spojené s vírou a náboženstvím existuje jednoduché racionální vysvětlení. Obvykle pak přijdou s nějakou složitou a bláznivou konstrukcí, která zapadá do jejich omezeného myšlenkového světa.

Náboženství je založené na neopakovatelných událostech, proto je nelze dokázat žádným laboratorním pokusem, ale pouze z historie svědectvím. Pokud je člověk zatvrzelý pak je jakýkoliv důkaz nedostatečný. Protože je to schopnost člověka zpochybnit cokoliv.

Křesťanská víra

Hloubka křesťanství i přes základní jednoduchost je nezměrná. Ne celé knihy, ale celé knihovny zaplnily detailní rozbory a úvahy nad klíčovými myšlenkami křesťanského poselství v průběhu více než 2000 let historie. Začněme tedy nosnými body křesťanství.

Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo byl Bůh. Jan 1,1

Ještě před vznikem našeho vesmíru existuje Bůh nehmotná bytost bez počátku, věčný a nestvořený. Stejně jako kruh nemá nikde počátek ani konec stejně tak Bůh. Pro člověka je nemožné to pochopit, protože všechno ve vesmíru a vesmír samotný má svůj počátek a konec.

Bůh nejprve stvoří duchovní nehmotné bytosti známě jako andělé, ale část andělů v čele se Satanem se vzbouří proti svému tvůrci a vyčlení se od Boha. V této rebelii je Satan se svými stoupenci poražen a "poslán do vyhnanství".

Jak může vůbec dokonalý Bůh stvořit něco co není dokonalé jako on sám? Zjednodušeně řečeno dokonalost = Bůh. Bůh tvoří něco co není Bohem, pak to musí být nedokonalé. Tento problém dobře rozebrala teologie, ale to je nad rámec tohoto článku.

Následuje stvoření hmotného světa a včetně člověka Adama a Evy, kterým mimochodem začíná první kniha v Bibli Genesis. Tento plán překazí nebo alespoň zkomplikuje Satan, když svede první lidi po moci jakou má Bůh. Člověk (Adam a Eva) zhřeší, oddělí se od Boha a stanou se smrtelnými. Bůh je vyžene z ráje na zemi avšak přislíbí záchranu lidem.

V křesťanství se hovoří o tzv. dědičném hříchu, s kterým se potomci prvních lidí rodí. Tento hřích má dva důležité fatální důsledky způsobené vyčleněním se od Boha.

1. propadnutí smrti těla tj. smrtelnost a "smrti" duše tj. zatracení.
2. Náklonnost ke zlu (hříchu).

Bůh je spravedlivý a zároveň milosrdný. Pro svoji spravedlnost nemůže nechat člověka bez trestu a nebo mu ho úplně jen tak prominout. Nebylo by to spravedlivé. Ale chce své milované dílo zachránit a dát jim alespoň nějakou šanci. Je tedy pouze jedna možnost.

Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Jan 3,16

Pozn.: Toto je jeden z klíčových bodů autentického tj. katolického křesťanství.

Bůh tedy jako člověk na sebe bere trest za zločiny lidstva a otvírá lidem cestu ke všemu co ztratili. Katolická víra spočívá v tom, že to Bůh učinil v osobě Ježíše Krista, tak jak to Bůh přislíbil a mnohokrát naznačil lidem dříve. Otevírá mu tedy cestu skrze osobu Ježíše Krista. Skrze jeho život (to co hlásal a konal), smrt a vzkříšení (vítězství nad smrti).

Umělecké zpracování vzkříšení

Katolická církev

Nuže! Já ti říkám: Ty jsi Petr, a na té skále zbuduji svou církev, a brány podsvětí přední neobstojí. Tobě dám klíče od nebeského království: cokoliv svážeš na zemi, bude na nebesích svázané, a cokoliv rozvážeš na zemi, bude na nebesích rozvázané. Mk 16,18-19

Katolická církev vidí svůj počátek právě v těchto slovech Ježíše. Ale co je to církev a k čemu je? Církev je vnímána jako společenství lidí stejné víry. Jejím smyslem není pouhý klub jedinců stejné víry, ale církev plní důležitou úlohu udržování pokladu víry. To znamená udržovat výklad Kristova učení, které je neměnné a nepodléhá času, společnosti a módě. Proto je uspořádaná hierarchicky a poslední slovo v otázkách víry má papež, který má být onou skálou zmíněnou v citátu výše. To není zdaleka všechno. Klíčovou úlohou je hlásání evangelia (radostná zvěst) a udělování svátostí, které posilují věřící na jejich „cestě“. Bez svátostí nemůže věřící dosáhnout plnosti své víry stejně jako auto bez paliva. Někteří lidé se domnívají, že toto nepotřebují, ale zase opět platí analogie s autem. Auto bez benzínu může jet s kopce, pokud ho roztlačíte, ale do kopce ho už nevytlačíte a v životě člověk narazí na mnoho obtížných kopců. Součástí hlásání evangelia je uzdravování nemocných, ale to není primární úlohou církve. Často je až příliš zdůrazňován tento aspekt, protože se s ním může většina lidí ztotožnit.

Socha sv. Petra ve Vatikánu

Katolická církev se skládá z laiků a osob zasvěcených. Laici jsou normální lidé, pokřtění křesťané. Zasvěcené osoby jsou kněží, biskupové a řeholníci. Zasvěcené osoby, protože Bůh si je povolal, aby svůj život zcela podřídili službou jemu a všem ostatním lidem v církvi a mimo církev. Jako pacient není otrokem lékaře, stejně tak věřící laici nejsou otroky kněží a biskupů, ale ti jim slouží v rámci svého povolání. Klérus disponuje obdobnou autoritou jako lékaři. Lékař ordinuje léčbu a ne pacient, ten má pouze svobodu léčbu odmítnout.

Ačkoliv se těší velké úctě je papež služebníkem své církve a nese za ni odpovědnost před Bohem. V minulosti bylo několik špatných papežů obvykle dosazených šlechtou a vlivnými zájmovými skupinami. Naproti tomu převážná většina papežů byla dobrých a mnozí z nich se těší titulu blahoslaveného či světce. Katolická církev se potýká i po celou svoji historii s problémy vnitřními, ale paradoxně jsou to obvykle zcela jiné problémy než si lidé mimo ni představují a nebo očekávají.

Jestliže vás svět nenávidí, vězte, že ke mně měl nenávist dříve než k vám. Kdybyste byli ze světa, svět by miloval, co jeho jest; ale protože ze světa nejste, když vás mé vyvolení ze světa vyprostilo, proto vás svět nenávidí. Jan 15,18-19

Katolická církev je velice nenáviděnou institucí i v naší zemi a křesťané jsou z globálního hlediska nejpronásledovanější skupinou lidí. V České Republice převládá absolutní neznalost katolického křesťanství a historie církve. Mezi lidmi koluje řada mýtů, omylů a propagandistických výmyslů, kterými se zaštiťuje a racionalizuje nenávist ke katolické církvi. Existují jedinci a celá uskupení, kteří tyto výmysly bez ostychu produkují a šíří dál. Často si vytvoří karikaturu katolické víry a tu pak rozebírají, zesměšňují a nepřímo šíří jako reálný obraz katolické víry a církve.

There are not more than 100 people in the world who truly hate the Catholic Church, but there are millions who hate what they perceive to be the Catholic Church. Bishop Fulton J. Sheen, 1895-1979

Překlad: Na celém světě není více jak 100 lidí, kteří opravdu nenávidí Katolickou církev. Ale existují milióny lidí, kteří nenávidí to co považují, že je Katolická církev. Biskup Fulton J. Sheen, 1895-1979

V příštím díle se zmíním písmu svatém Bibli. Přesněji o novém zákoně, který je důležitým záznamem pro křesťany.