Instalace japonského vstupu na PC

Tato Stránka probíhá aktualizací a renovací. Většina návodů se přesunula/přesune do samostatných článků. Budou zde na ně odkazy. děkuji za pochopení

Tohle je takový praktický návod, jak si nastavit pc pro psaní japonštiny (případně čínštiny,korejštiny) na OS MS Windows 7, Windows XP a Linux Ubuntu(Kubuntu) 7.10 (KDE 3).

Microsoft Windows:
Windows 7
Windows XP

Linux:
Ubuntu 10
Kubuntu 10 (Debian+KDE 4) - English version here.

Mac OS X

Starší verze návodů:
Linux distribuce Ubuntu (Kubuntu) 7.10

Nejprve něco pro zasmání (citace z českých stránek Ubuntu): „Operační systém Ubuntu umožňuje velice jednoduché přidání podpory dalších jazyků do systému. Taktéž se mezi nimi dá posléze jednoduše přepínat. Pokud chcete, váš systém na vás může mluvit japonsky nebo thajsky. My zde ovšem budeme uvažovat, že máte nainstalovaný český systém, a chtěli byste přidat podporu angličtiny, slovenštiny, němčiny, nebo podobných nám blízkých jazyků.“ Lol

Bohužel, ale tyto postupy nestačí pro instalaci japonštiny (čínštiny,atd.), protože je potřeba nainstalovat a nastavit dost balíčků navíc.

Následující popis popisuje instalaci a setup programu SCIM - "smart common input method", který byl vytvořen pro čínštinu a obecně další jazyky nepoužívající latinku.

Pokud patříte k úplným začátečníkům v ubuntu (a linuxu obecně) tak jak provádět základní oprarace (instalace balíků, základní příkazy, atd.) na ubuntu je popsáno zde.

1)Instalace SCIM
Nejprve si stáhněte a nainstalujte balíčky pokud už je nemáte nainstalované.

potřebné balíčky (pro jp, zh, ko):
uim anthy scim-gtk2-immodule scim-uim scim-chinese scim-hangul scim-tables-zh scim-tables-ja scim-tables-ko

Teď musíte nastavit scim aby se spustil při startu X11 serveru.

a)Vytvořte soubor "74custom-scim_startup" do adresáře  "/etc/X11/Xsession.d"
b)Napište do něj toto:

export XMODIFIERS="@im=SCIM" export GTK_IM_MODULE="scim" export XIM_PROGRAM="scim -d" export QT_IM_MODULE="scim"

Pro GNOME(Ubuntu) to stačí, ale pro KDE(Kubuntu) silně doporučuji nastavit pro vstup
SKIM - "scim-panel-kde" tj. nadstavba SCIM pro KDE.

2)SKIM pro KDE 3.X
Ještě něž spustíte skim nainstalujte si balík qt3-config
Otevřeteho v nabíce panelu (K)->Nastavení->Qt3 configuration
V něm v kartě "Interface" vyberte (dole) "XIM input style"  jako "Over-the-spot"
Nastavení uložte.

Zadejte příkaz pro spuštění skim:
scim-panel-kde -d -f

Otevřete konfiguraci skimu (pravé tlačítko na ikonu skim na liště a vyberte "configure")
Jděte do Frontend->General SCIM->Other a změňte nastavení na následující:
Panel Program: scim-panel-kde
Config Module: kconfig

Poté ještě přepnětě check boxem "Advanced" do pokročilého nastavení.
Tlačítkem "Edit" otevřete dialog pro přidání "Supported Unicode Locales" a napište "cs_CZ.UTF-8" a přidejte tlačítkem "Add"

V "General" nastavte Keyboard Layout "Czech" nebo "Czech (qwerty)"
V "X Window" zkontrolujte zda není zaškrtnuto nastavení "Dynamic Event Flow"

Nyní už budete moci psát (Japonsky, čínsky) ve všech KDE aplikacích.

3)SCIM bridge - pro OpenOffice, apod.
Bohužel doposavadní úsilí bude "k ničemu" v OO (OpenOffice) . Existuje ale "patch" nebo spíše balík, který by měl tento problém vyřešit. Jmenuje se "scim-bridge" zatím je sice stále ve vývoji, ale už je dustupný ve verzi 0.X.

stáhněte a nainstalujte balíčky:
scim-bridge
scim-bridge-agent
scim-bridge-client-gtk
scim-bridge-client-qt

Web SCIM: http://www.scim-im.org/

4)Nastavení(změna) písma
Pro většinu aplikací je nastaveno jako základní písmo "Sans serif","Monospace" brzo, ale narazíte na problém. Tato znaková sada neobsahuje všechny "kandži" :-(.
Můžete sice použít místo těchto znaků hiraganu, ale je to zbytečné. Stačí nastavit všude,
 kde to jde podobné písmo "DejaVu Sans",  "DejaVu Serif" a "DejaVu monospace" nejlépe v Look & Feel->vzhled->písma. Také rovněž v Konqueroru, amaroku, apod.

Použití:
podobně jako v XP (viz. instalace jap. klávesnice na XP).

Upozornění: Návod pro Kubuntu se ještě může změnit (nová verze ubuntu, moje nové poznatky).

Další popisy se dají najít v angličtině na internetu. Je nepravděpodobné, že by se někdo při dnešních poměrech v ČR chtěl vážně naučit Japonsky bez znalosti Angličtiny.

aktualizováno: 30.10.2010

浜崎あゆみ(Hamasaki Ayumi)

Před lety jsem si nahrál jednu píseň z rádia, remix ze soundtracku jednoho japonského animovaného filmu (jeden z mála u nás). Píseň se mi moc líbila, byla to první písnička zpívaná v japonštině, kterou jsem slyšel, ale tehdy jsem ještě netušil, že se jedná o píseň „Depend on you“ od Hamasaki Ayumi (Psáno jako v japonštině tj. „příjmení“ „kř. jméno“ ), která je jednou z nejpopulárnějších japonských popových zpěvaček. Většina jejích písní má sice anglický název, ale 99% textu je v japonštině a to je jenom dobře ("zvukový symbolismus", metronomické tempo, intonační přízvuk viz. článek Japonština). Paradoxní je, že ačkoliv já preferuji svižnější rytmické písně (poslouchám občas i techno) a jedna moje známá zase klasickou hudbu oba dva posloucháme písně od Hamasaki Ayumi, jenž skvěle zvládá jak „romantické balady“, tak velmi svižné rockové písně (Př:píseň “evolution“). Nesmím opomenout i velké plus, že si texty písní píše sama a velmi dobře. Vedle Hamasaki Ayumi jsou američtí pop interpreti průměrní a evropští "hvězdná pěchota". Osobně považuji Hamasaki Ayumi za jednu z nejlepších ne-li nejlepší zpěvačku na světě a můžu jen vřele doporučit.

obrázek:Její poslední signl (na CD a CD+DVD) se jmenuje „glitter / fated“ a je to již 41. v pořadí.

Oficiální web: (japonsky,čínsky a anglicky)

prolog: jpop interpreti

Tento a další články budou souviset s Japonskem. Nechci ale aby si někdo myslel, že Japonsko je dokonalou zemí nebo snad rájem na zemi, ani já si to rozhodně nemyslím.

Rád bych se podělil o radost z hudby od interpretů, o kterých se nepíše v českých novinách a nehovoří se o nich v rádiu a televizi. Dokonce si nemyslím, že by v Čechách byl nějaký jejich koncert nebo vystoupení, ale mají spousty příznivců po celém světě (hodně v USA, ale najdou se i u nás). Tady v Čechách se v obchodě ani nemusíte namáhat hledat jejich alba, protože „nejsou“ a možná „nikdy nebudou“. Jejich vlastí, kde jsou také nejpopulárnější, je Japonsko. Není tudíž překvapením, že zpívají většinou japonsky. Bez ohledu na jazyk interpretů se spolu s většinou příznivců, většinou z USA, japonské popové, rockové (zkr. jpop, jrock) a jiné hudby shodnu na tom: „Japonská hudba a interpreti jsou většinou mnohem lepší než Americká hudba a její interpreti“. Lepší je myšleno co do zpěvu, textů,choreografie, videoklipů, atd. Pokud si myslíte, že přeháním tak můžete si zkusit poslechnout písně od interpretů, o kterých budu psát v sérii článků o jpop, jrock interpretech (případně jiných), které poslouchám. Kdo umí hledat na internetu může najít celá jejich alba.

Tímto začínám tedy takový seriál o japonských interpretech.

日本語(Japonština)

Tento článek je určen pro ty, co nikdy nepřišli do styku s tímto jazykem. Cílem je čtenáři objasnit základní aspekty tohoto zajímavého jazyka.

Nejprve k samotnému názvu „japonština“. Je tomu zde jako třeba u angličtiny, pro mluvící tímto jazykem je to „english“ a pro němce je němčina zase „Deutsch“. Pro japonce je japonština „nihongo“ (Japonsko v japonštině „nihon“ nebo „nippon“). Statisticky je japonština na devátém místě, v pořadí podle počtu lidí mluvících tímto jazykem, (kolem 120 miliónu lidí). Jenom pro zajímavost, je to o něco více než německy mluvících.

Snad každý ví, že japonština používá zvláštní systém písma. V tomto odstavci se tudíž zaměřím na japonský systém písma, který je nejsložitější na světě. Existují systémy přepisu japonštiny do latinky pro studijní a vědecké účely (obecně pro všechny jazyky nepoužívající latinku tzv. romanizace). Nejznámějším je „Hepburnův romanizační systém“* .Dnešní japonština využívá čtyři soustavy písma. První jsou arabské číslice (0 1 … 9), které se používají v obchodu, matematice,datum,čas, atd. Dalším systémem písma je abeceda „hiragana“ její primární funkcí je přiřazení nejmenším fonetickým jednotkám písemný ekvivalent. Z naše pohledu jsou to jednoduché struktury: samohláska („a“ „e“ „i“ „o“ „u“ ), souhláska+samohláska („ka“ „ki“ „hi“ „ho“ apod.), souhláska+polo-samohláska+samohláska („kyu“ „čo“ „šu“ „nya“), /N/ (ん), /Q/ (っ). Pomocí této abecedy lze tedy napsat každé japonské slovo, tak jak zní tj. foneticky. V praxi se tato abeceda používá zejména pro psaní předpon a koncovek slov, psaní částic ale někdy i celých slov. Co do celkového počtu znaků je o něco větší než naše abeceda.

hiragana


„katakana“ je třetí abecedou a je to zjednodušeně řečeno jiný způsob zápisu „hiragany“. Tato abeceda se používá nečastěji pro fonetický přepis cizích slov a někdy také pro zdůraznění něčeho v textu, názvu (my latinku používající použijeme VELKÁ PÍSMENA).

katakana


Poslední a největší soustavou jsou ideogramy** (znaky) převzaté z čínštiny před staletími tzv. „kandži“. Používají se pro psaní podstatných jmen, kořenů sloves, přídavných jmen a psaní vlastních jmen. Bohužel oba jazyky jsou velmi odlišné. Zatím co v čínštině slabika = slovo = znak pro japonštinu to neplatí a slovo je tvořeno z více slabik. Vzniká tedy zdánlivý chaos, protože každý znak má více možných čtení, dva způsoby a více. První je použit v případě, že znak je sám o sobě slovem a druhý pokud je částí slova z více znaků. K tomu všemu se navíc oba jazyky liší přízvukem, ačkoliv mají oba intonační přízvuk (přízvuk je dán polohou hlasu). Existuje oficiální základní japonská sada znaků (1945 znaků), ale celkový počet je mnohem vyšší. Při samotném psaní každý z japonských (a čínských) znaků představuje samostatnou grafickou jednotku, která vyplňuje pomyslnou čtvercovou plochu .Každý znak se píše podle přesných pravidel tzv. tahy. Celý text potom může se psát stejně jako v češtině (vodorovně z leva doprava) a nebo tradičně (vertikálně zprava doleva). Mezi jednotlivými znaky (slovy) se nedělají mezery. Význam některých znaků lze poměrně snadno rozpoznat i bez znalosti japonštiny. Př: 木 je „strom“ a 林 jsou „háj“ a 森 stromy tvoří „les“, překvapivé že.

A Proč tak složitě?
Má to také své výhody a praktické stránky, kromě toho že jde o tradici. „Jaké výhody?“, ptá se asi většina z vás. Uvedu na příkladech máme slovo „kandži“ (かんじ). Pokud bych napsal toto slovo takto samotné a pouze v hiraganě, poté nemůžu říci co znamená. Může znamenat „čínský znak“ nebo „pocit“ a nebo „koordinátor“. Jiné slovo „kawa“ je ještě rozmanitější. Problémem je totiž nepřeberné množství tzv. homonym tj. slova stejně znějící, ale naprosto jiného významu. Za použití znaků převzatých z čínštiny se získají tři jinak napsaná slova (zde jsou 漢字 感じ 幹事), která se čtou stejně (liší se pouze přízvukem).

ukázka "kandži"


Teď bych se přesunul k mluvené podobě japonštiny. Japonština má metronomické tempo, takže základní struktury (v písemné formě „hiragana“ nebo „katakana“) zmíněné v předchozím odstavci se vyslovují stejně dlouze tj. po stejný časový úsek. Př: „a“ „ka“ se vysloví za stejný čas. Samozřejmě ve výslovnosti platí, jak už to tak bývá, že české „a“ se nerovná japonské „a“, atd. Největší rozdíl je ve výslovnosti „r“ (tj. „ra“ „ri“ „ru“ „re“ „ro“) prakticky se může poslechově jevit jako něco mezi „R“ a „L“ nebo pro nás čechy špatně vyslovované „R“. Pro zajímavost při přepisu cizích slov do japonštiny je písmeno „L“ nahrazeno japonským „R“ (míněno kombinace „r“+samohláska). Přízvuk je na rozdíl od českého jazyka (angličtiny,němčiny) dán polohou („výškou“) hlasu a v japonštině jsou to dvě polohy „vysoká“ a „nízká“. Proti tomu čínština má mnohem více různých poloh hlasu a v romanizaci se pak značí číslem. Kromě toho japonština hojně využivá něco co se nazývá "zvukový symbolismus".
To znamená třeba slova napodobující ("mimikující") skutečné zvuky, ale i jinak smyslově
zachytitelné jevy a doknce i duševní rozpoložení. Nebo také slova stejného významu lišící se dojmem, kterým působí (jsou tvořena zdvojením, nebo použítím nazální souhlásky respektive velární souhlásky).


Na závěr něco o gramatice. Japonština patří tzv. aglutinačním jazykům, tj. k jazykům které mají bohatě rozvinutý systém slovesných tvarů; gramatické vztahy se vyjadřují pomocí nesamostatných částic (partikulí). Pořádek ve větě je velmi hrubě řečeno typu SOV (Subjekt, Objekt, Sloveso). Pro srovnání angličtina je SVO (Subjekt, Sloveso, Objekt). Japonština používá pouze dva časy tj. minulý a neminulý a existují pouze dvě nepravidelná slovesa. Množné číslo neexistuje. Pokud je potřeba lze vyjádřit určením množství: „Vidím 2 strom“. Pokud neznám množství lze vyjádřit "že tam ještě něco je" pomocí koncovky. Zájmena „On“ a „Ona“ tak jak je známe byla zavlečena zahraniční (rozuměj nejaponskou) literaturou. Často se ale používá vlastní jméno osoby, povolání místo zájmena. To byla ta radostnější část a teď je neřadě trocha složitosti. Naproti tomu existuje více zájmen „já“ a „ty“ (tj. 1. a 2. osoba), některé z nich používají pouze muži a jiné zase ženy a jsou také různě zdvořilé/nezdvořilé. V japonštině totiž existují obraty a slova specifické pro muže a jiné pro ženy. V japonštině jsou dva druhy přídavných jmen z nichž jeden se časuje (,ale zase pravidelně).Velkou kapitolou samu pro sebe je zdvořilost. V japonštině je zdvořilá mluva resp. zdvořilost vůči osobě nebo osobám, ke kterým mluvím, velmi důležitá a není závislá pouze na formálnosti a neformálnosti mluvy. Dokonce existují zdvořilostní tvary slov.

Obtížnost je relativní pojem, ale jedno vím jistě: „Učit se japonštinu je zábavné.“
～日本語を習うのは面白いです。～


Komentáře:
* Hepburnův romanizační systém je uzpůsoben pro anglicky mluvící, a proto se v Čechách používá také jeho modifikace uzpůsobená českému jazyku.
**ideogram – obsahuje v sobě ještě informaci navíc tj. „o čem se mluví/píše“ na rozdíl od písmene, které samo o sobě nemusí vůbec nic znamenat.
Nehraji si na žádného super odborníka, a proto prosím o případné (slušné) upozornění na případné faktické chyby.

Motivace jako motor pro studium cizích jazyků

Je nesporně nezbytné v dnešní době ovládat aspoň nějaký cizí jazyk. Ze svých zkušeností mohu říci: pokud se musíte naučit nějaký jazyk, tak se ho nenaučíte. Motivace je to nejdůležitější při studiu cizího jazyka. Pokud si daný jazyk nezamilujete, patrně nikdy se nedostanete za úroveň začátečníka a i dosažení těchto znalostí bude pro vás cesta peklem.

Největším zabijákem motivace mohou být i jazykové kurzy zprostředkovávané školami (ZŠ,SŠ a VŠ nejazykového zaměření) jako součást osnov, respektive studijního plánu. Po několika 135 minutových "troj-hodinách" německého jazyka, jen s krátkou přestávkou, se neutrální vztah k tomuto jazyku dokáže změnit v odpor. Dobrý kurz by měl být motivující, tak aby v účastnících probouzel zájem o daný jazyk tj. k vlastnímu učení se mimo kurz. Rozhodně by se nemělo jednat jenom o smršť gramatických pravidel a výjimek, aby se stihlo probrat x kapitol učebnice.

Na druhou stranu, konkrétní jazyk je také odrazem mentality a kultury země, kde se vyvíjí. Není tedy překvapením, že motivace ke studiu jazyka může přijít skrze kulturu (oblíbená hudba, film, atd.) nebo dokonce prostřednictvím vztahů s konkrétním lidmi. Jakmile si daný jazyk zamilujete jeho učení se stane zábavou a nezáleží na tom, jak se může zdát složitý a kolik času spotřebujete k jeho zvládnutí (může to být mnoho let). Stane se každodenní součástí vašeho života. Prostě časem bez velkého biflování „hrubou silou“ budete například vědět, že auto je „car“ a spojka „clutch“ anglicky nebo letadlo je „hikouki“ tj. 「飛行機」 a „Zase prší.“ tedy „Ame ga mata furu“ tj. 「雨がまた降る」 japonsky. Nezáleží na tom jaký cizí jazyk si vyberete. Záleží pouze na tom, zda-li si dokážete k němu vybudovat nějakou vazbu.

Opera – detail dělá mistra

Poté co jsem nedávno četl jeden článek o alternativách k webovému prohlížeči Internet Explorer, rozhodl jsem se napsat článek vycházející z mých vlastních praktických zkušeností. Rozhodl jsem se zaměřit se na prohlížeč Opera, protože sám ho používám už od verze 8.



Opera vs. Firefox
Doporučuji přečíst skvělý článek na toto téma od autora PSPadu zde

Co se mě osobně líbí na prohlížeči Opera (5 nej)
1a)GUI – „uživatelské rozhraní“
Opera stejně jako spousta dalších programů umožňuje měnit vzhled GUI pomocí tzv. skinů. I přestože základní skin považuji za velmi dobrý, proti konkurenci,
doporučuji použít skin Emil_RSD (modrý nebo černý Emil_RSD_Black)


Opera+skin Emil_RSD_Black

1b)Kouzelné „přizpůsobit...“
Toto považuji za jednu z nejlepších věcí v Opeře. Po zapnutí přizpůsobení vzhledu můžete naprosto změnit umístění všech panelů, lišt, tlačítek "Drag and drop". Když se vám něco nelíbí "pryč s tím" a když vám něco chybí tak si to "přidáte"
.

Díky přizpůsobení vzhledu si můžete Operu přizpůsobit podle svých "nejzvrácenjších představ" :-)

2)Mouse gestures - ovládání gesty myší
Pravým tlačítkem myši a příslušnými pohyby můžete bleskově surfovat jenom pomocí myši.

Příklady:

Pohyb	Význam
vlevo	zpět
vpravo	vpřed
(kliknutí na odkaz) dolu	nový list (okaz se otevře v novém listu)
dolu vpravo	uzavře list
nahoru dolu	znovu načíst stránku

3)Trash can - odpadkový koš
Občas se stane, že si omylem zavřete nějaký list a nebo si vzpomenete na něco co jste chtěli na listě, který jste zrovna zavřeli. Naštěstí se všechny uzavřené listy v Opeře přesunou nejprve do "koše" odkud je můžete vrátit zpět.

Umožňuje "vzkřísit z mrtvých" zavřený list. Nebo otevřít okno, které bylo zablokováno.

4)Zoom
Nemění se jenom velikost fontů, jak bývá zvykem, ale mění se rozměry vykreslované stránky.


5)Session - relace
Můžete si uložit otevřené listy jako "relaci" pro pozdější znovu otevření a nebo můžete pokračovat tam, kde jste naposledy skončily po spuštění Opery. Vypadly pojistky nebo kleknul systém, nevadí, po opětovném spuštění můžete pokračovat tam kde jste skončili.


Více informací můžete nalézt na oficiálních stránkách nebo na českých stránkách opera.unas.cz, Opera česky

Getting started ...

Česky:
Můj osobní blog: články o všem možném co mě zajímá a myslím si, že stojí za pozornost. Zejména počítače, sci-fi a fantasy literatura a film,日本語 (japonština), jpop.

English:
My personal blog on topics I’m interested in. Especially computers, sci-fi and fantasy literature and movies, 日本語 (Japanese language), jpop, etc.

日本語
私の色々な話題のブログです。この話題はコンピューターや文学（SFとfantasy）や映画や日本語や音楽や漫画やアニメが特にです。