Další díl (japonská slovesa - úvodní díl zde) se bude zabývat záporným tvarem sloves - netýká se záporu vyjádřeného pomocí "i" přídavného jména v záporném tvaru (viz. článek o přídavných jménech zde).
Pozn.: Připomínám japonská slovesa nerozlišují osoby. Proto volnější překlad do češtiny. Opět budu využívat japonského (romadži) přepisu pro kořeny sloves.
Zápor pro formální tvar sloves
Koncovka formálního tvaru masu (ます) se upraví na koncovkou masen (ません). Platí pro všechny skupiny sloves.
Příklady:
見ます → 見ません
mimasu → mimasen - nedívá(m) se
遊びます → 遊びません
asobimasu → asobimasen - nehraji si
来ます → 来ません
kimasu → kimasen - nepřichází(m)
Zápor pro neformální tvar sloves
1. skupina ičidan (一段) slovesa
Zápor se vytvoří přidám koncovky nai (ない) ke kořeni slovesa.
Příklady:
見る → 見ない
miru → minai - nedívá(m) se
食べる → 食べない
taberu → tabenai - nejí(m)
2. skupina godan (五段) slovesa
Zápor se vytváří obdobně jako pro první skupinu, ale je potřeba odstranit problém, stejný jako při vytváření formálního tvaru z těchto sloves tj. doplnit chybějící samohlásku na konec kořene slovesa.
V případě formálního tvaru se doplňuje samohláska i (viz. předchozí díl zde). V tomto případě se ale použije samohláska jiná. Konkrétně se použije tzv. a-kmen tj. kořen slovesa doplněný o samohlásku a.
Příklady:
書く → 書かない
kaku (kak-u) → kakanai (kak-a-nai) - nepíši
漕ぐ→ 漕がない
kogu (kog-u) → koganai (kog-a-nai) - neřadím
貸す → 貸さない
kasu (kas-u) → kasanai (kas-a-nai)- nepůjčuji (někomu)
待つ → 待たない
macu/matsu (mat-u) → matanai (mat-a-nai) - nečekám
死ぬ → 死なない
šinu (sin-u) → šinanai (sin-a-nai) - neumírám
遊ぶ → 遊ばない
asobu (asob-u) → asobanai (asob-a-nai) - nehraji
飲む → 飲まない
nomu (nom-u) → nomanai (nom-a-nai) - nepiji
帰る → 帰らない
kaeru (kaer-u) → kaeranai (kaer-a-nai) - nevracím se
洗う → 洗わない
arau (araw-u) → arawanai (araw-a-nai) - nemyji
V posledním příkladě se projevilo to o čem jsem psal v předchozích dílech - skryté w v kořeni sloves.
3. skupina nepravidelná slovesa
Tato skupina obsahuje jediná dvě nepravidelná slovesa, které zná japonština. Jejich tvar se různě mění, a proto je nutné si tyto tvary zapamatovat a nejdou snadno odvodit jako u předchozích skupin.
する → しない
suru → šinai - nedělám
来る → 来ない
kuru → konai - nepřicházím
2011/02/01
2011/01/30
日本語(Japonština) díl 15. japonský webový slovník
Při psaní předposledního článku jsem potřeboval vyhledat přesné informace o některých japonských slovech. Přitom jsem si uvědomil, že většina z vás co můj blog navštívili kvůli článkům o japonštině - předpokládám, že většinou spíše začátečníci - patrně neznají žádný dobrý japonský webový slovník. Někteří z nich patrně používají google translator, jeho jedinou předností je text-to-speech (čtení textu).
Existuje celá řada lepších slovníků a překladačů (osobně preferuji japonština/angličtina), ale i ty nestačí, když potřebujete nějaké hlubší, detailnější a technicistické informace. Zatím jsem objevil dva zajímavé japonské weby, které jsou velmi užitečné pro každého, kdo se zabývá japonštinou.
Slovník kandži znaků
Důležité informace (Překlad z obr. 2):
(小学一年生)[常用] → (1. třída základní škola) [často/obvykle používaný]
画数:7画 → Počet tahů: 7 部首:あし、あしへん → radikál: aši, ašihen
音訓(読み):ソク、あし、た(りる・る・す) → on-jomi: soku / kun-jomi: aši, tariru, taru, tasu
Slovník významový
http://www.weblio.jp/ je nejdetailnější a nejobsáhlejší japonský slovník s jakým jsem měl tu čest. Slovník obsahuje přesné a názorné popisy (v japonštině) významu obrovského množství japonských slov a pojmů, včetně výrazů, které se v ostatních slovnících ani nevyskytují - odborné, vulgární, hovorové. Jeho jedinou nevýhodou je, že není pro začátečníky (je japonsky), ale je to skvělý web pro pokročilé.
Existuje celá řada lepších slovníků a překladačů (osobně preferuji japonština/angličtina), ale i ty nestačí, když potřebujete nějaké hlubší, detailnější a technicistické informace. Zatím jsem objevil dva zajímavé japonské weby, které jsou velmi užitečné pro každého, kdo se zabývá japonštinou.
Slovník kandži znaků
Můj první zajímavý objev webového slovníku je http://kakijun.main.jp/, který - jak název napovídá - je speciálně zaměřený na kandži znaky a zejména na to jak je správně psát. U každého záznamu je dostatečně detailní animace psaní celého znaku. Jedná se o japonský slovník, takže všechny informace a ovládací prvky jsou jen v japonštině, a proto následuje tutoriál (pro začátečníky).
![]() |
| Úvodní stránka (obr. 1) |
Na obrázku (obr. 1) je šipkou znázorněn textový vstup kam zadáte/vložíte znak, který chcete vyhledat. Poté stačí stisknout šedé tlačítko, které je hned vedle vpravo.
Pozn.: kliknutím na obrázek ho zvětšíte
Příklad: 足
![]() |
| Informace o znaku 足 (obr. 2) |
(小学一年生)[常用] → (1. třída základní škola) [často/obvykle používaný]
画数:7画 → Počet tahů: 7 部首:あし、あしへん → radikál: aši, ašihen
音訓(読み):ソク、あし、た(りる・る・す) → on-jomi: soku / kun-jomi: aši, tariru, taru, tasu
Slovník významový
http://www.weblio.jp/ je nejdetailnější a nejobsáhlejší japonský slovník s jakým jsem měl tu čest. Slovník obsahuje přesné a názorné popisy (v japonštině) významu obrovského množství japonských slov a pojmů, včetně výrazů, které se v ostatních slovnících ani nevyskytují - odborné, vulgární, hovorové. Jeho jedinou nevýhodou je, že není pro začátečníky (je japonsky), ale je to skvělý web pro pokročilé.
2011/01/26
日本語(Japonština) díl 14. slovesa formální tvar
V předchozím článku o japonských slovesech, jsem se zmínil o velkém množství slovesných tvarů, které japonština má. Také jsem představil slovníkový tvar sloves, který je tím nejzákladnějším tvarem. V tomto díle se zaměřím na tzv. formální tvar sloves. Jedná se o zdvořilejší formu, ale spíše neutrální ve zdvořilosti. Je to taková ta základní úroveň, na které se baví dva cizí civilizovaní lidé.
Formální tvar sloves má svoje vlastní tvary, jako každé jiné sloveso (minulý čas, zápor, přechodník, atd.). Přestože je snadněji zapamatovatelný než tvary základní, je nutné ovládat zejména základní tvary, protože ve složitějších větách se základnímu tvaru nevyhnete. Ale o tom bude řeč v nějakém dalším díle.
Formální tvar slovesa v neminulém čase*
Je tvořen pomocí koncovky ~masu (~ます)
Samotnému tvaru odvozenému z kořene slovesa v závorkách níže uvedených se také říká v literatuře i-kmen.
Aplikováno v příkladech na slovesa v základním tvaru z předchozího článku. Opět budu využívat japonské transkripce do latinky v závorkách, protože je lepší pro odvozování tvarů z kořenů sloves. Na japonské transkripci také uvidíte úžasnou strojovou logiku při odvozování všech pravidelných sloves.
1. skupina ičidan (一段) slovesa
Koncovka základní ho tvaru se nahradí koncovkou masu.
Příklady:
見る → 見ます
miru (mi-ru) → mimasu (mi-masu) - vidím, dívám se
食べる → 食べます
taberu (tabe-ru) - jím
2. skupina godan (五段) slovesa
Protože kořen nekončí souhláskou je potřeba mu ji doplnit. V případě formálního tvaru se používá tzv. i-kmen tj. kořen slovesa doplněný o samohlásku i.
Příklady:
書く → 書きます
kaku (kak-u) → kakimasu (kak-i-masu) - píši
漕ぐ→ 漕ぎます
kogu (kog-u) → kogimasu (kog-i-masu) - řadím
貸す → 貸します
kasu (kas-u) → kašimasu (kas-i-masu)- půjčuji (někomu)
待つ → 待ちます
macu/matsu (mat-u) → mačimasu (mat-i-masu) - čekám
死ぬ → 死にます
šinu (sin-u) → šinimasu (sin-i-masu) - umírám
遊ぶ → 遊びます
asobu (asob-u) → asobimasu (asob-i-masu) - hraju
飲む → 飲みます
nomu (nom-u) → nomimasu (nom-i-masu) - piju
帰る → 帰ります
kaeru (kaer-u) → kaerimasu (kaer-i-masu) - vracím se
洗う → 洗います
arau (araw-u) → araimasu (araw-i-masu) - myju
3. skupina nepravidelná slovesa
Tato skupina obsahuje jediná dvě nepravidelná slovesa, které zná japonština. Jejich tvar se různě mění, a proto je nutné si tyto tvary zapamatovat a nejdou snadno odvodit jako u předchozích skupin.
する → します
suru → šimasu - dělám
来る → 来ます
kuru → kimasu - přicházím
Předchozí díl, vysvětlující základní tvary zde.
V dalším článku o japonských slovesech vysvětlím záporný tvar sloves.
*neminulý čas - japonština má pouze dva časy minulý a neminulý (zahrnuje přítomnost a budoucnost)
Formální tvar sloves má svoje vlastní tvary, jako každé jiné sloveso (minulý čas, zápor, přechodník, atd.). Přestože je snadněji zapamatovatelný než tvary základní, je nutné ovládat zejména základní tvary, protože ve složitějších větách se základnímu tvaru nevyhnete. Ale o tom bude řeč v nějakém dalším díle.
Formální tvar slovesa v neminulém čase*
Je tvořen pomocí koncovky ~masu (~ます)
Samotnému tvaru odvozenému z kořene slovesa v závorkách níže uvedených se také říká v literatuře i-kmen.
Aplikováno v příkladech na slovesa v základním tvaru z předchozího článku. Opět budu využívat japonské transkripce do latinky v závorkách, protože je lepší pro odvozování tvarů z kořenů sloves. Na japonské transkripci také uvidíte úžasnou strojovou logiku při odvozování všech pravidelných sloves.
1. skupina ičidan (一段) slovesa
Koncovka základní ho tvaru se nahradí koncovkou masu.
Příklady:
見る → 見ます
miru (mi-ru) → mimasu (mi-masu) - vidím, dívám se
食べる → 食べます
taberu (tabe-ru) - jím
2. skupina godan (五段) slovesa
Protože kořen nekončí souhláskou je potřeba mu ji doplnit. V případě formálního tvaru se používá tzv. i-kmen tj. kořen slovesa doplněný o samohlásku i.
Příklady:
書く → 書きます
kaku (kak-u) → kakimasu (kak-i-masu) - píši
漕ぐ→ 漕ぎます
kogu (kog-u) → kogimasu (kog-i-masu) - řadím
貸す → 貸します
kasu (kas-u) → kašimasu (kas-i-masu)- půjčuji (někomu)
待つ → 待ちます
macu/matsu (mat-u) → mačimasu (mat-i-masu) - čekám
死ぬ → 死にます
šinu (sin-u) → šinimasu (sin-i-masu) - umírám
遊ぶ → 遊びます
asobu (asob-u) → asobimasu (asob-i-masu) - hraju
飲む → 飲みます
nomu (nom-u) → nomimasu (nom-i-masu) - piju
帰る → 帰ります
kaeru (kaer-u) → kaerimasu (kaer-i-masu) - vracím se
洗う → 洗います
arau (araw-u) → araimasu (araw-i-masu) - myju
3. skupina nepravidelná slovesa
Tato skupina obsahuje jediná dvě nepravidelná slovesa, které zná japonština. Jejich tvar se různě mění, a proto je nutné si tyto tvary zapamatovat a nejdou snadno odvodit jako u předchozích skupin.
する → します
suru → šimasu - dělám
来る → 来ます
kuru → kimasu - přicházím
Předchozí díl, vysvětlující základní tvary zde.
V dalším článku o japonských slovesech vysvětlím záporný tvar sloves.
*neminulý čas - japonština má pouze dva časy minulý a neminulý (zahrnuje přítomnost a budoucnost)
2011/01/15
日本語(Japonština) díl 13. nadávky a vulgarita v japonštině
Neznám jazyk, který by neobsahoval nadávky, urážky a vulgární výrazy. Japonština není žádnou výjimkou.
Pokud nesnášíte sprostá slova, pak nedoporučuji pokračovat ve čtení toho to článku.
Tento článek není návodem, aby jste je používali (to platí dvojnásob pro ty co neumí vůbec japonsky!*). Na většinu těchto výrazů můžete narazit ve filmech, dramatech, anime, atd.
Opět upozorňuji v některých slovíčkách je ku/su, které má tendenci se ztrácet ve výslovnosti, ale na papíře tam je pořád.
Nadávky (罵り ののしり nonoširi), urážky
糞 くそ kuso - hovno, exkrement - je pro japonštinu to samé co shit pro angličtinu (hodně univerzální).
糞っ垂れ くそったれ kusottare - sráči
糞食らえ くそくらえ kusokurae - český ekvivalent jdi do prdele (doslova: "žer hovna!")
畜生 ちくしょう čikušó - zatraceně
馬鹿 ばか baka - idot
阿呆 あほう ahó - hlupák idiot
ぼけ 惚け / 呆け boke - retard, hlupák, idiot
糞虫 くそむし kusomuši - hovnivál
たこ tako - chobotnice - přeneseně ve smyslu idot
めんた menta - "kráva" (žena) (Dialekt oblasti Kyóta)
おんた onta - "vůl" (muž) (Dialekt oblasti Kyóta)
豚 ぶた buta - prase
雌豚 めすぶた mesubuta - svině
野郎 やろう jaró - neřád, parchant (lump), týpek
餓鬼 がき gaki - spratek
己 おのれ onore - ty/vy (urážlivý výraz)
貴様 きさま kisama - ty/vy (urážlivý výraz)
てめえ temé - ty (hrozivý výraz k osobě na stejné nebo nižší pozici)
てめえら temé-ra - vy (stejné jako temé, ale oslovujeme více lidí najednou)
~め ~me - koncovka za jméno někoho, na koho pohlížíme shora ("jako na hmyz")
腐った くさった kusatta - prohnilý, zkažený
臭い くさい kusai - smradlavý, zapáchající
気もい きもい kimoi - nechutný, odporný (zkrácené 気持ちが悪い)
喰らえ くらえ kurae - "nažer se!" (ekvivalent angl. "eat this/that")
犬 いぬ inu - pes
貧乏臭い びんぼうくさい binbó-kusai - socka, chudák (dosl.: zasmrádlý chudobou)
変態 へんたい hentai - deviant, úchyl
助け平 すけべい sukebei** -chlívák, oplzlost
ばば(あ) 婆 baba(a) - stará rašple, stařena, stará čarodějnice
おっさん ossan - dědek (nezdvořilý výraz pro muže středních let)
じじ(い) 爺 džidži(i) - dědek (nezdvořilý výraz pro starého muže)
鈍臭い どんくさい donkusai - hloupý (pomalý), otravný
情けない なさけない nasakenai*** - ubohý, žalostný
Kombinace předchozích
糞餓鬼 くそがき kuso-gaki - zasraný spratek
馬鹿野郎 ばかやろう baka-yaró - zatracený hlupák (Pozn.: volný překlad)
変態野郎 へんたいやろう hentai-yaró - úchylák
糞婆 くそばば kuso babaa - zasraná stařena
Věty, fráze
馬鹿じゃない。 ばかじゃない。baka dža nai - "Nejsi idiot?!" a nebo "Není to idiot!?"
この鈍臭い女。 このどくさいおんな。kono dunkusai onna. - "Ta pitomá ženská!"
何て情けない奴。 なんてなさけないやつ。 nante nasakenai jacu. - "Copak je to za ubožáka."
もっさい女 もっさいおんな mossai onna - nevýrazná (nehezká) žena
Na záchodě
うんこ unko - hovno
うんこする unko suru - vysrat se, srát
おしっこ ošikko - močení
おしっこをする ošikko o suru - vymočit se
Slabší výrazy
見苦しい みぐるしい miguruší - ošklivý, nesnesitelný na pohled
醜い みにくい minikui - ošklivý
弱虫 よわむし jowamuši - zbabělec, slaboch
雑魚 ざこ zako - mřenka, malá ryba - v přeneseném významu na neškodné protivníky
不山戯る ふざける fuzakeru - dělat si z někoho prdel (legraci)
下等 かとう kató - podřadný
塵 ごみ gomi - odpad (doslovně i v přeneseném významu)
屑 くず kuzu - troska - něco rozbitého, neužitečného, odpad (doslovně i v přeneseném významu)
Hovorové, nezdvořilé
親父 おやじ ojadži - fotr, (označení staršího muže), boss
口汚い くちぎたない kučigitanai - sprostý (člověk)
Pozn.: Článek neobsahuje výrazy (vulgární a jiné) dotýkající se sexuality, protože je jich poměrně hodně a počítám s nimi na samostatný článek někdy v budoucnosti.
* aby jste se neztrapnili, až narazíte na někoho, kdo to skutečně ovládá.
** sukebei - většinou vyzní jako s_kebé, každý, kdo sleduje anime, to určitě slyšel.
*** nasakenai je tak půl na půl mezi silnějšími a slabšími výrazy.
Pokud nesnášíte sprostá slova, pak nedoporučuji pokračovat ve čtení toho to článku.
Tento článek není návodem, aby jste je používali (to platí dvojnásob pro ty co neumí vůbec japonsky!*). Na většinu těchto výrazů můžete narazit ve filmech, dramatech, anime, atd.
Opět upozorňuji v některých slovíčkách je ku/su, které má tendenci se ztrácet ve výslovnosti, ale na papíře tam je pořád.
Nadávky (罵り ののしり nonoširi), urážky
糞 くそ kuso - hovno, exkrement - je pro japonštinu to samé co shit pro angličtinu (hodně univerzální).
糞っ垂れ くそったれ kusottare - sráči
糞食らえ くそくらえ kusokurae - český ekvivalent jdi do prdele (doslova: "žer hovna!")
畜生 ちくしょう čikušó - zatraceně
馬鹿 ばか baka - idot
阿呆 あほう ahó - hlupák idiot
ぼけ 惚け / 呆け boke - retard, hlupák, idiot
糞虫 くそむし kusomuši - hovnivál
たこ tako - chobotnice - přeneseně ve smyslu idot
めんた menta - "kráva" (žena) (Dialekt oblasti Kyóta)
おんた onta - "vůl" (muž) (Dialekt oblasti Kyóta)
豚 ぶた buta - prase
雌豚 めすぶた mesubuta - svině
野郎 やろう jaró - neřád, parchant (lump), týpek
餓鬼 がき gaki - spratek
己 おのれ onore - ty/vy (urážlivý výraz)
貴様 きさま kisama - ty/vy (urážlivý výraz)
てめえ temé - ty (hrozivý výraz k osobě na stejné nebo nižší pozici)
てめえら temé-ra - vy (stejné jako temé, ale oslovujeme více lidí najednou)
~め ~me - koncovka za jméno někoho, na koho pohlížíme shora ("jako na hmyz")
腐った くさった kusatta - prohnilý, zkažený
臭い くさい kusai - smradlavý, zapáchající
気もい きもい kimoi - nechutný, odporný (zkrácené 気持ちが悪い)
喰らえ くらえ kurae - "nažer se!" (ekvivalent angl. "eat this/that")
犬 いぬ inu - pes
貧乏臭い びんぼうくさい binbó-kusai - socka, chudák (dosl.: zasmrádlý chudobou)
変態 へんたい hentai - deviant, úchyl
助け平 すけべい sukebei** -chlívák, oplzlost
ばば(あ) 婆 baba(a) - stará rašple, stařena, stará čarodějnice
おっさん ossan - dědek (nezdvořilý výraz pro muže středních let)
じじ(い) 爺 džidži(i) - dědek (nezdvořilý výraz pro starého muže)
鈍臭い どんくさい donkusai - hloupý (pomalý), otravný
情けない なさけない nasakenai*** - ubohý, žalostný
Kombinace předchozích
糞餓鬼 くそがき kuso-gaki - zasraný spratek
馬鹿野郎 ばかやろう baka-yaró - zatracený hlupák (Pozn.: volný překlad)
変態野郎 へんたいやろう hentai-yaró - úchylák
糞婆 くそばば kuso babaa - zasraná stařena
Věty, fráze
馬鹿じゃない。 ばかじゃない。baka dža nai - "Nejsi idiot?!" a nebo "Není to idiot!?"
この鈍臭い女。 このどくさいおんな。kono dunkusai onna. - "Ta pitomá ženská!"
何て情けない奴。 なんてなさけないやつ。 nante nasakenai jacu. - "Copak je to za ubožáka."
もっさい女 もっさいおんな mossai onna - nevýrazná (nehezká) žena
Na záchodě
うんこ unko - hovno
うんこする unko suru - vysrat se, srát
おしっこ ošikko - močení
おしっこをする ošikko o suru - vymočit se
Slabší výrazy
見苦しい みぐるしい miguruší - ošklivý, nesnesitelný na pohled
醜い みにくい minikui - ošklivý
弱虫 よわむし jowamuši - zbabělec, slaboch
雑魚 ざこ zako - mřenka, malá ryba - v přeneseném významu na neškodné protivníky
不山戯る ふざける fuzakeru - dělat si z někoho prdel (legraci)
下等 かとう kató - podřadný
塵 ごみ gomi - odpad (doslovně i v přeneseném významu)
屑 くず kuzu - troska - něco rozbitého, neužitečného, odpad (doslovně i v přeneseném významu)
Hovorové, nezdvořilé
親父 おやじ ojadži - fotr, (označení staršího muže), boss
口汚い くちぎたない kučigitanai - sprostý (člověk)
Pozn.: Článek neobsahuje výrazy (vulgární a jiné) dotýkající se sexuality, protože je jich poměrně hodně a počítám s nimi na samostatný článek někdy v budoucnosti.
* aby jste se neztrapnili, až narazíte na někoho, kdo to skutečně ovládá.
** sukebei - většinou vyzní jako s_kebé, každý, kdo sleduje anime, to určitě slyšel.
*** nasakenai je tak půl na půl mezi silnějšími a slabšími výrazy.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)

