apoc9 blog: 2014/03

V tomto díle se zaměřím na další větné konstrukce Japonských vět. Příklady jsou poměrně samovysvětlující.

ケーキとかカレーなどが好きです。
Kéki toka karé nado ga suki desu.
Mám rád(a) třeba dort, karé, a podobně.

První věta ukazuje vyjádření "například" a "atd."

昨日はいい天気だったと先生は言いました。
Kinó wa í tenki datta to sensei wa ímašita.
"Včera bylo pěkné počásí", řekl učitel.

Tato věta ukazuje konstrukci nepřímé řeči v japonštině. Nepřímá řeč je uvozena partikulí to.

少し上手になったと思います。
Sukoši džózu ni natta to omoimasu.
Myslím, že jsem se trochu zlepšil.

Podobně jako u nepřímé řeči je vyjádřen dojem.

日本に行ったことがありましたか。
Nihon ni itta kota ga arimasu ka?
Byl jsi někdy v Japonsku?

知らなくてもいいです。
Širanakutemo í desu.
Nemusíš to vědět.

命令を従わないといけません。
Meirei o šitagawanai to ikemasen.
Musíš poslechnout rozkaz(y).

V poslední větě je idiom, který ale naznačuje použití částice to, jako spojky vyjadřující nutný následek předchozího tvrzení.

家に帰ると妻が必ず死んだふりをしています
Uči ni kaeru to tsuma ga kanarazu šindafuri o šiteimasu.
Když se vrátím domů tak manželka bude jistě dělat mrtvou.

Zatímco evropské jazyky, alespoň ty které sám znám, rozlišují zdvořilost dvou úrovňově na tykání a vykání/onikání japonština má členění mnohem jemnější a složitější. Tento díl je pouze lehkým naťuknutím problematiky, která je velice obsáhlá. V japonštině kromě zdvořilostních prefixů (お) a (ご) či sufixu (さま/様) hrají klíčovou roli zdvořilé alternativy obyčejných slov a neutrálních výrazů. Vše je otázkou jejich správné kombinace respektive aplikace v projevu.

Nejprve krátká vsuvka o tom co je nuance a proč je důležitá. Japonština je jazykem plným nuancí. Dlouze jsem přemýšlel jak nejlépe popsat co je obecně nuance. Nuance je zpřesňující informace, která se ale nepřekládá. V japonštině jsou významově podobné výrazy, která se liší pouze nuancí. Některé z nich nelze nahodile zaměňovat bez dopadu na celkové vyznění sdělení. Ať už jsou informační a nebo dokonce i čistě pocitové. Jinými slovy je množství tvarů, které mění pouze jemnost projevu - např. kara vs node oboje má stejný význam "protože". Jiné už zpřesňují informace jako například morau vs kureru.

Základní terminologie

丁寧語
teineigo
Česky: Zdvořilá mluva
Zahrnuje formy desu a slovesa s koncovkou masu. Je to slušné formální vyjadřování mezi lidmi na stejné úrovni.

敬語
keigo
Česky: Uctivá mluva
Obecný termín pro výrazy uctivější než je zdvořilá mluva, kterými se vyjadřuje úcta k výše postaveným nebo z jiného důvodu váženým lidem (třeba: zákazníci).

謙譲語
kendžógo
Jeden z typů keigo (uctivá mluva), kde se mluvčí snižuje (trošku plazí :D) tím vyvyšuje svůj protějšek v konverzaci. Tento typ se používá pokud mluvčí je aktérem při uctivé komunikaci (s výše postaveným).

尊敬語
sonkeigo
Další typ keigo (uctivá mluva), kde mluvčí naopak vyzdvihuje svůj protějšek. Tento typ se používá pokud je aktérem ctěná osoba.

Je potřeba uvědomit si, že se nejedná o diskrétní úrovně zdvořilosti, ale spíše si představit souvislé spektrum ve kterém se projev ukotví na "přiměřené" úrovni zdvořilosti. Lidově řečeno musíte vědět jak a kolik keigo můžete naskládat do svého projevu.

Základní zdvořilé tvary

Zdvořilé tvary, kterými se zabývá tento odstavec, mají stejný význam jako morau a kureru. V případech, kde se pojí tato slovesa s činností, se pak rozlišuje rozdílná nuance stejně jako v případě morau a kureru. Tyto tvary lze používat i v kombinaci s jinými tvary (keigo nebo nižšími) a vyskytují se často v uctivém projevu, a proto jsem je označil jako základní tvary.

謙譲語 kendžógo

もらう → 頂く / いただく
morau → itadaku

Příklady:
この本を頂きました。
Kono hon o itadakimašita. Česky: Dostal jsem tu knihu.

先生に教えていただきました。
Sensei ni ošiete itadakimašita. Česky: Učitel mě to vysvětlil.

V případě itadaku za slovesem ve smyslu dostat činnost se píše obvykle hiraganou a vyjadřuje nuanci, že příjemce požádal někoho výše postaveného a on to pro mě udělal.

尊敬語 sonkeigo
Další typ keigo (zdvořilá mluva), kde mluvčí naopak vyzdvihuje svůj protějšek

くれる → 下さる / くださる
kureru → kudasaru

Příklady:
お菓子を下さった。
Okaši o kudasatta. Česky: Dostal jsem sladkosti.

お待ってくださる。
Omatte kudasaru.
お待ちくださる。
Omači kudasaru. Česky: Počká na mě.

Stejně jako případě itadaku tak i kudasaru za slovesem ve smyslu dostat činnost se obvykle píše hiraganou. Ale vyjadřuje nuanci, že příjemce je vděčný za to, že někdo výše postavený to pro něj udělal sám od sebe.

Zdvořilé tvary některých sloves

謙譲語 kendžógo

見る → 拝見する
miru → haiken suru
vidět

言う → 申し上げる

iu → moušiageru

říkat

聞く → うかがう / 拝聴する
kiku → ukagau / haičó suru
ptát se / slyšet

行く / 来る → 参る
iku → mairu
jít / přijít

尊敬語 sonkeigo

見る → ご覧になる
miru → goran ni naru
vidět

言う → おっしゃる

iu → oššaru

říkat

聞く → お聞きになる

kiku → okiki ni naru
ptát se / slyšet

行く / 来る / いる → いらっしゃる
iku / kuru / iru → iraššaru
jít / přijít / být

Aby to nebylo jednoduché některé výrazy jsou společné pro různá slovesa a naopak některé mají jiný tvar podle konkrétního významu.

Příklady:
部長が作品展にお出しになった写真を拝見しました
Bučó ga sakuhinten ni odeši ni natta šašin o haiken šimašita.
Česky: Viděl jsem fotky, které jste dal na exhibici, pane vedoucí (sekce).

Pozn. zde je vidět kombinace ponížení (já viděl) a povýšení (Vy jste dal).

課長は、あの映画をご覧になりましたか？
Kačó wa, ano eiga o goran ni narimašita ka?
Česky: Pane vedoucí (úseku), viděl jste ten film?

先生、私の作品をご覧くださってありがとうございます
Sensei, wataši no sakuhin o goran kudasatte arigató gozaimasu.
Česky: Mistře/Pane učiteli děkuji, že jste se podíval na moji práci (dílo/produkt).

Při používaní zdvořilostních tvarů je potřeba mít na paměti, že nelze přeskakovat z jedné úrovně zdvořilosti na jinou v průběhu konverzace.

Odkazy:
Poměrně rozsáhlá tabulka teineigo-keigo tvarů sloves zde.
Stránka o zdvořilosti se zaměřením na korporátní sféru zde.