日本語(Japonština) díl.4 datum,čas, dny v týdnu, období

V tomto díle z cyklu o japonštině lehce přiblížím jak se vyjadřuje čas v japonštině a uvedu několik dalších podrobností pro zajímavost.

Datum, čas v japonštině
Japonština má naprosto logický a systematický zápis data a času. Datum se zapisuje stejně jako čas od největších jednotek po nejmenší tj. přesně obráceně než jak jsme zvyklí.
Paradoxně neobvyklejší způsob zápisu u nás je vzestupně "den měsíc rok" u data a sestupně "hodiny minuty sekundy" u času. V japonštině jsou oba zápisy sestupné a krásně se dají spojit dohromady.

14.7.2010 3:56 - 2010年7月14日3時56分

Význam a čtení znaků*:
年 - nen = rok
月 - gacu = měsíc
日 - niči / ka = den
時 - dži = hodina
分 - fun = minuta
秒 - bjó = sekunda

Všechny tyto znaky jsou v podstatě numerály viz. předchozí článek.
Čtení už není zase tak triviální největší obtíže jsou nepravidelná čtení dnů v měsíci ("prvního","druhého",atd.).
Největším šokem pro neznalé japonštiny je fakt, že japonština nezná žádné Ledny, Januáry, apod. Všechny měsíce se značí pouze číselnou hodnotou např: 一月 (ičigacu) je leden - viz. předchozí díl číslovky. Pozor červenec tedy měsíc 7 se číslovka sedum čte alternativním čtením šiči. Měsíce nebudu zde vypisovat.

Dny v měsíci (nepravidelná čtení)
一日 - cuitači = prvního (první den v měsíci)
二日 - fucuka = druhého (2.)
三日 - mikka = 3.
四日 - jokka = 4.
五日 - icuka = 5.
六日 - muika = 6.
七日 - nanoka = 7.
八日 - jóka** = 8.
九日 - kokonoka = 9.
十日 - tooka = 10.
十四日 - džújokka = 14.
二十日 - hacuka = 20.
二十四日 - nidžújokka = 24.
ostatní mají pravidelná čtení tj. sinojaponské čtení čísla + niči (日)

Dny v týdnu jsou celkem jednoduché. Pozor! Týden začíná nedělí. Často se udává den v týdnu v zápisu data za den v měsíci pouze prvním kandži znakem. Názvy dny v týdnu jsou tvořeni z kandži znaků pro elementy (oheň, voda, země), slunce, měsíc, strom a kov - zlato.

Dny v týdnu (週 - šú = týden)
日曜日 - ničijóbi - Neděle
月曜日 - gecujóbi - Pondělí
火曜日 - kajóbi - Úterý
水曜日 - suijóbi - Středa
木曜日 - mokujóbi - Čtvrtek
金曜日 - kin'jóbi*** - Pátek
土曜日 - dojóbi - Sobota

Roční období
春 - haru = jaro
夏 - nacu = léto
秋 - aki = podzim
冬 - fuju = zima

Hodiny
Japonský způsob vyjádření času je obdobou anglo-americkému dvanácti hodinovému zápisu. Půl hodiny se přičítají tj. obráceně než v češtině. Minuty lze zase také dopočítávat do celé hodiny. Vypisovat jednotlivé hodiny, minuty, atd. zde nebudu, protože je to dost jednoduché.

Časový interval se vyjadřuje pomocí sufixu kan (間), který se ale u většiny jednotek stejně vynechává.

Relativní vyjádření času - včera, dnes, zítra
一昨日 ototoi - předevčírem
昨日 kinó - včera
本日 hondžicu - dnes
今日 kjó - dnes
今 ima - teď
明日 ašita - zítra
明後日 asatte - pozítří
今週 konšú - tento týden
来週 raišú - příští týden
週末 šúmacu - víkend
先月 sengecu - minulý měsíc
今月 kongecu - tento měsíc
来月 raigecu - příští měsíc
去年 kjonen - minulý rok
今年 kotoši - letos
来年 rainen - napřezrok, příští rok

Kromě běžného letopočtu, existuje letopočet počítaný pomocí historických období respektive vlády jednotlivých panovníků****. V současnosti je doba Heisei (平成) a rok 2010 tudíž odpovídá roku 22 Heisei.
Tento článek neobsahuje zdaleka vše, ale ty nejzajímavěší a nezásadnější aspekty japonského jazyka pro vyjádření dnů, času, apod.

* Tyto znaky, kromě znaku pro sekundu, mají ještě další čtení a použití, ale významová idea je v podstatě stejná.
** Pravděpodobně jste si všimli podobného čtení 4. a 8. - to není pro japonštinu nic neobvyklého a zaměněním jednoho písmena nebo špatným čtením (dlouhé vs. krátké, malé cu - pomlka) úplně mění význam slova.
*** きんようび - kin'jóbi - píši s apostrofem, aby někdo nezaměnil [んよ] za moráru [にょ] - mají stejný přepis njo, ale čtou se jinak!
**** záměrně nepíši císař, protože tento překlad japonského slova tennó (天皇) je mírně zavádějící pro neznalé japonských historicko-kulturních reálií. Pro zajímavost Japonsko má nejstraší monarchistický rod na světě tj. současná císařká rodina má za předky všechny předchozí císaře až k prvním japonským císařům.