2014/08/06

Katolická církev a víra 4

Tento díl se bude zabývat dalším důležitým tématem nezbytným pro dobré pochopení autentické křesťanské víry tj. katolické víry. Tentokrát se zaměřím na modlitbu, která je pro většinu lidí velkou neznámou.

Vycházím z katechismu kardinála Tomáška, který vřele všem doručuji k prostudování pro všechny, kteří mají potřebu se zorientovat v katolické víře. Je psán naprosto srozumitelně stylem otázka a odpověď. Lze ho najít na internetu a stáhnout ve formátu pdf.

Úryvky (kurzívou) jsou doplněny o moje vlastní úvahy.



Co je Modlitba?


Modlitba je zbožné a láskyplné pozdvižení mysli k Bohu.

Je velice obtížené hovořit o modlitbě. Modlitba je vztahem člověka k Bohu. Ten, kdo se modlí, se učí a buduje svůj vztah k Bohu. V křesťanské víře je láska k Bohu prvním přikázáním. Avšak proti jiným náboženstvím je tento vztah vzájemný. Křesťan není otrokem Boha. Pouhým mravencem, kterého Bůh převrátí pro své potěšení (Toto je v podstatě pojetí Islámu), ale je dítětem Božím. To dává člověku vnitřně vlastní důstojnost a příslušné povinnosti.

Ve vztahu Boha s člověkem je Bůh stavěn do pozice otce. Hovoří se o něm jako o milujícím otci. V křesťanství není člověk na roveň či na cestě stanout výše než Bůh ze své vlastní podstaty. To je chápání falešných kultů člověka, které jsou jiným znovu vyjádřením prvního hříchu člověka respektive Satana (toto činí např. humanismus a východní náboženství).

V širším pojetí je církev v písmu připodobněna k nevěstě a Kristus k jejímu ženichovi. Proto veškeré modlitby mají mít charakter těchto vztahů. Jejich krásu, vznešenost, prostotu, jednoduchost, hloubku, ale především lásku i v čase utrpení.

Modlit se lze vnitřně a nebo vnitřně a zároveň zevně.

Protože existuje tento dvojí rozměr jsou modlitby společné tak i individuální. Důležité je si uvědomit, že modlitba není žádné magické zaříkávání ani opakování manter - tak se modlí pohané. Důležitý je vnitřní rozměr modlitby, který nelze opominout.

Proč se modlíme?

Máme se modlit nejen proto, že potřebujeme Boží pomoci, ale především proto, abychom Boha ctili jako svého nejvyššího Pána, jemu děkovali a jej usmiřovali. - Proto řekl Pán Ježíš: "Je potřeba se vždycky modliti a neustávati" (Lk 18,1). "Proste, a bude vám dáno, hledejte a naleznete, tlučte a bude vám otevřeno" (Mt 7,7). "Bděte a modlete se, abyste neupadli do pokušení" (Mt 26,41). - Svatý Alfons napsal o modlitbě: "Svatí se stali svatými proto, že se modlili".

Kdo se modlí správně?

Modlí se správně, kdo se modlí zbožně, pokorně, důvěrně, odevzdaně do vůle Boží a vytrvale.

O vyslyšení  správné modlitby řekl Pán Ježíš: "Vpravdě, vpravdě pravím vám: Budete-li o cokoliv prosit Otce mého ve jménu mém dá vám" (Jan 16, 23).

Jak vyslyší Bůh správnou modlitbu?

Správnou modlitbu vyslyší Bůh tak, že nám udělí buď to, oč prosíme, anebo něco lepšího.

Zde bych ještě doplnil důležitý fakt, který je často opomíjen. Bůh vyslyší pouze ty co se odvrací od hříchu. Pokud někdo žije v hříchu, pak ho Bůh nevyslyší. Žít v hříchu znamená opakovaně se dopouštět nějakého hříchu a nelitovat toho. Stejně tak někoho nenávidět, neodpustit druhému, apod. je špatným signálem vůči Bohu.

Zač se máme především modlit?

Především máme se modlit za to, co je ke cti a chvále Boží a k naší spáse. Pán Ježíš o tom řekl: "Hledejte nejprve království Boží a jeho spravedlnost, a toto všechno bude vám přidáno!" (Mt 6,33)

Častou chybou je právě přílišné soustředění se na určitý problém a přehlížení proseb k posvěcení života a chvály Boha. Následné zklamání v případě, že modlitba není vyslyšena, přestože může jít o dobrý úmysl, může vést ke ztrátě víry v Boha. Jednoho takového člověka, alespoň dle mého úsudku, jsem viděl. Stal se z něj zarytý ateista.

Ze své osobní zkušenosti vím, že modlitby jsou vyslyšeny. Zvláště ty, které vedou ke svatějšímu životu. Osobně znám, ženu, které se zázračně zlepšil zrak na přímluvu kněze, otce Jamese Manjackala. Nosila už od dětství silné brýle, ale po modlitbě si je sundala a viděla jasně i bez nich. Důležitým znakem uzdravení od Boha je právě i uzdravení vnitřní, které vede k větší zbožnosti a lásce k Bohu. Ale i mnohem banálnější věci mohou být vyslyšeny. Pokud ale nejprve hledáte Boží království tj. usilujete žít svatý život a prosíte o milosti žít svatý život.

Příklady modliteb


Následující část rozebere nejznámější respektive nejzákladnější modlitby, které křesťanská víra zná. Tyto modlitby ačkoliv jsou jednoduché, každá jejich malá část má hluboký význam.

Otče náš

"Otče náš, jenž si na nebesích. Posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá, jako v nebi tak i na zemi a chléb nám vezdejší dej nám dnes a odpusť nám naše viny jako i my odpouštíme našim viníkům a neuveď nás v pokušení, ale zbav nás všeho zlého, Amen."

Vysvětlení:
Otčenáš je nejlepší modlitba, protože pochází od Pána Ježíše a obsahuje krátce všechno, zač máme se modlit.
Prosby modlitby Páně. - Poněvadž modlitba "Otče náš" je od Pána Ježíše, říkáme ji modlitba Páně. Skládá se z oslovení "Otče náš jenž si na nebesích" a ze sedmi proseb. "Otče náš" říkáme Bohu, protože je náš nejlepší Otec, všechno dobré máme od něho a při svatém křtu nás přijal za své děti a dědice nebeské blaženosti. Můžeme jej prosit ještě s větší důvěrou, než děti prosí vlastního otce. Říkáme "Otče náš" a nikoliv "Otče můj", protože jsme před Bohem všichni jako bratři a sestry. Oč prosíme pro sebe, o to prosíme také pro lidi ostatní.
V prvních třech prosbách prosíme o věci božské. "Posvěť se jméno tvé." Jménu Božímu a Bohu samému patří úcta nejvyšší. Zde prosíme, aby byl ode všech poznán a náležitě uctíván. "Ne nám, Pane, ale jménu svému dej slávu" (Žalm 113, 1) - "Přijď království tvé." Království Boží na zemi je Církev, království Boží v duši je milost posvěcující a království Boží v nebi jsou svatí ve věčné blaženosti s Bohem. Zde prosíme, aby všichni lidé přišli do Církve, žili svatě a dostali se do nebe. - "Buď vůle tvá ..." Vůle Boží je to, co Bůh přikazuje nebo k naší spáse zařizuje. Zde prosíme o milost, abychom jeho přikázání poslouchali a s jeho nařízením souhlasili tak oddaně, jako svatí v nebi.
Ve čtyřech posledních prosbách prosíme o věci lidské. "Chléb náš vezdejší dej nám dnes." Chléb vezdejší neboli každodenní pokrm a nápoj, a teplo a světlo. Chlebem duchovním je slovo Boží a svátost oltářní. "Odpusť nám naše viny ..." Naše viny jsou naše hříchy a naším viníkem je, kdo nám ublížil. - "A neuveď nás v pokušení." Celý náš život je stálá zkouška. doléhají na nás pokušení od těla, od světa a od ďábla. Prosíme Boha, aby nás nenechal v pokušení klesnout. - "Ale zbav nás od zlého. Amen." Zlo je hřích, bolest, hanba, zármutek. Největší zlo je hřích těžký a věčné zavržení. - Amen znamená: Staň se, oč prosíme.

Zdrávas Maria

"Zdrávas, Maria, milosti plná, Pán s tebou; požehnaná ty mezi ženami a požehnaný plod života tvého, Ježíš. Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás hříšné nyní i v hodinu smrti naší. Amen."

Vysvětlení:
Modlitbě "Zdrávas Maria", říkáme pozdravení andělské, poněvadž začíná slovy, kterými pozdravil Pannu Marii anděl Gabriel při zvěstování. Svatá Alžběta ji potom uvítala slovy: "Požehnaná ty mezi ženami a požehnaný plod života tvého." Ostatní slova přidala Církev již za dávných časů.
"Zdrávas" (latinsky Ave) znamená: "Buď pozdravena!" - "Milosti plná" znamená: Od svého prvního počátku byla Panna Maria naplněna milostí posvěcující, neboť byla poskvrněna ani hříchem dědičným a uchránila se i každého hříchu osobního. - "Pán s tebou" znamená: Bůh tě vedl a chránil od počátku života. - "Požehnaná ty mezi ženami" znamená: Panna Maria je ze všech nejslavnější a chvály nejhodnější. - "A požehnaný plod života tvého, Ježíš" Tímto požehnaným plodem je její Syn, Pán Ježíš. - "Pros za nás hříšné ..." nám připomíná, abychom s velkou důvěrou Pannu Marii o všechno prosili, neboť její přímluva u Boha je nejmocnější.

Modliteb je obrovské množství a je nad rámec tohoto článku uvést jenom všechny nejpoužívanější a nejznámější. Velice rozšířený je také růženec což je soubor modliteb v přesně dané posloupnosti. Růženců je několik druhů, ale na toto obsáhlé téma by mohl být nějaký z dalších dílů.

Žádné komentáře: