2015/02/22

Moderní zcestné filozofie - díl 4. relativismus, tolerance a falešné ctnosti

Všechno je relativní

Tento díl se zaměřuje na nejzcestnější a nejnebezpečnější filozofii relativismu. Myšlenka relativismu je jedním z nejnebezpečnějších produktů ateistických filozofů (rozuměj diletantů). První věta (Všechno je relativní) je logickou kontradikcí a tím sama sebe vyvrací.

Ústřední tezí této myšlenky přenesené do praxe je, že neexistuje žádné objektivní měřítko morálky či pravdy. Tudíž vše je hodnoceno z hlediska pozorovatele*. V důsledku se tedy jednomu člověku něco jeví jako špatné, jinému se jeví to stejné jako dobré a oba mají pravdu.

Smyslem této myšlenky je bianko šek na páchání ohavností, nemorálností a čehokoliv se člověku zachce s tím, že nikdo mu to nemůže vyčítat, protože z jeho pohledu je to v pořádku. Naštěstí žádný stát se tímto nesmyslem úplně neřídí, protože by to byl naprostý chaos. Ale i tak politici pod nátlakem různých zájmových skupin zaštiťujících se touto myšlenkou hodně posunuli zákony k tomuto chaosu. Ještě markantnější je podvratná činnost těchto zájmových skupin na společnost prostřednictvím propagandy zvláště v médiích zejména televizi.

Tento relativismus je pak filozofickým základem pro to co se dnes v rámci propagandy nazývá tolerancí. Ve skutečnosti je to nesprávné označení pro něco jiného a původní význam slova byl téměř zničen. Napravme tento blud a hovořme o falešné toleranci, protože to je pravý název.

Falešná tolerance

Falešná tolerance je právě postoj, kdy člověk musí mlčet i překonat svůj odpor, a přijmout odlišný postoj jakkoliv nemorální a "tolerovat" toto u lidí. Například pokud třeba nejste nadšení z nemorálního jednání muslimů, pak musíte tento odpor a pohoršení překonat, mlčet a usmívat se na ně. Obdobně tak u zvráceného jednání homosexuálů. Takové jednání je však krajně nemorální a staví jedince do role pasivního podporovatele zla. Pasivní forma podpory zlu je o mnoho horší než aktivní. Dotyčný jedná, alespoň podle svého zvráceného přesvědčení. Naproti tomu pasivní podporovatel je vlažný, lhostejný a nebo někdy jenom zbabělý.

"Ale že jsi vlažný, a nejsi horký ani studený, nesnesu tě v ústech." Zjevení 3, 16

Tento výrok z úst našeho pána Ježíše Krista zcela jasně ukazuje, že úděl všech lidí s vlažným neutrálním přístupem je věčné zatracení.

Pravá tolerance je smíření se s odlišnými preferencemi druhého vůči svým vlastním, které nejsou objektivně jinak morálně kvalitní. Například pokud vás manželka nebo manžel vytáhne na koncert klasické hudby, kterou k smrti nenávidíte tak zatnete zuby a bude to tolerovat. Pointa je v tom, že koncert klasické hudby není sám o sobě zlem.

Lékem na falešnou toleranci je bratrské napomínání a Boží spravedlnost. Bratrské napomínání má svoje pravidla a principy, kterých by se člověk měl držet, aby nejednal nespravedlivě vůči druhému. Ty popsal sv. Tomáš Akvinský, ale to přesahuje rámec tohoto článku.

Objektivní morální zákon

Každý člověk se uvědomuje existenci činů, které jsou v rozporu a v souladu s morálním zákonem nezávisle na stavu světa a společnosti. Relativismus popírá existenci tohoto objektivně rozpoznatelného morálního zákona. Z hlediska katolické víry hovoříme o přirozeném zákonu, který je daný řádem světa a je rozpoznatelný z něj samého a nepotřebuje být předán v rámci nějakého hlasu z nebes, ale jeho zákonodárcem a původcem je stvořitel tedy Bůh. Druhým rozměrem morálních zákonů je zákon zjevený explicitně od Boha, který zdokonaluje řád světa nad jeho přirozený řád. Člověk není jenom materiální bytostí podléhající pouze přirozenému zákonu, ale bytostí duchovní podléhající řádu duchovního světa tzv. zjeveného zákona jehož tvůrcem je taktéž Bůh.
Tímto zjeveným zákonem není nic jiného než náboženství přesněji katolická víra.
V obou případech nese člověk plnou zodpovědnost za dodržování před touto nejvyšší autoritou, před Bohem.
Lze také vypozorovat, že přestupky na úrovni zjeveného zákona vedou k narušení integrity jedince i v oblasti plnění přirozeného zákona a naopak. To odpovídá podstatě člověka, který je bytostí materiálně duchovní. Komplementem ducha a těla.

Relativismus je praktickým důsledkem ateismu a agnosticismu. Neustálé posouvání hranic dobra a zla je nebezpečným jevem v současném světě. To může vést k nástupu tyranie a zvěrstev ještě strašnějších než, kterých se lidé dopouštěli v průběhu minulého století. Také vede ke zkresleným představám o povoze zjeveného zákona či vztahu Boha a státu.
Je proto potřeba tuto v pravdě hloupou a zcestnou představu o relativitě morálky odstranit a otočit směřování současné civilizace, která se řítí k své vlastní sebe destrukci.

*Poznámka: Někteří lidé vztahují mylně tuto tezi relativismu filozofického k teorii relativity Alberta Einsteina, ale tyto nemají pranic společného. 

Žádné komentáře: