日本語(Japonština) díl 18. slovesa minulý čas

Další díl japonská slovesa se bude zabývat minulým časem sloves - nebude se v něm opakovat princip časovaní přídavných jmen typu "i" (viz. článek o přídavných jménech zde). Pokud nejsou některé pojmy jasné jsou vysvětleny v předchozích dílech.

Pozn.: Připomínám japonská slovesa nerozlišují osoby. Proto volnější překlad do češtiny. Opět budu využívat japonského (romadži) přepisu pro kořeny sloves.

Minulý čas pro formální tvar sloves
Koncovka formálního tvaru masu (ます) se upraví na koncovkou mašita (ました). Platí pro všechny skupiny sloves.

Příklady:
見ます → 見ました
mimasu → mimašita - díval (jsem) se

遊びます → 遊びま した
asobimasu → asobimašita - hrál (jsem) si

来ます → 来ま した
kimasu → kimašita - přicházel

Zápor v kombinaci s minulým časem (formální) je tvořen dvěma slovy a to slovesem v záporném tvaru a tzv. sponou desu (です).

見ません → 見ませんでした
mimasen → mimasen-dešita - nedíval (jsem) se

Minulý čas pro neformální tvar sloves
1. skupina ičidan (一段) slovesa
Minulý čas se vytvoří přidám koncovky ta (た) ke kořeni slovesa.

Příklady:
見る → 見た
miru → mita - díval (jsem) se
食べる → 食べた
taberu → tabeta - jedl (jsem)

2. skupina godan (五段) slovesa
Minulý čas u této skupiny je mnohem složitější než tvary v předchozích dílech (neminulý čas, zápor).

Příklady:
書く → 書いた
kaku (ka-ku) → kaita (ka-i-ta) - psal

漕ぐ→ 漕いだ
kogu (ko-gu) → koida (ko-i-da) - řadil

貸す → 貸した
kasu (kas-u) → kašita (kas-i-ta)- půjčil (někomu)

待つ → 待った
macu/matsu (mat-u) → matta (mat-ta) - čekal

死ぬ → 死んだ
šinu (sin-u) → šinda (sin-da) - umřel

遊ぶ → 遊んだ
asobu (asob-u) → asonda (aso-n-da) - hrál si

飲む → 飲んだ
nomu (nom-u) → nonda (no-n-da) - pil

帰る → 帰った
kaeru (kaer-u) → kaetta (kae-t-ta) - vracel se

洗う → 洗った
arau (araw-u) → aratta (ara-t-ta) - myl

Z tvarů těchto sloves lze utvořit několik logických pohledů.

Za prvé podle znělosti koncovky:
1) neznělá ta ( た ) - ku, su, tsu, ru, u
2) znělá da ( だ ) - gu, bu, mu, nu

Znělá koncovka se "přenáší" z neminulého času (slovníkového tvaru) do minulého času tj. da (だ) bude vždy pro slovesa godan končící ve slovníkovém tvaru na znělou souhlásku. Navíc bude také pro slovesa, kde se před koncovkou minulého času objeví japonské n (ん).

Za druhé podle hlásky před koncovkou ta/da:
1) い - i pro slovesa s koncovkou ku, gu, su
2) っ - t tj. (malé cu) pro slovesa s koncovkou tu (cu), ru, u
3) ん - n pro slovesa s koncovkou nu, bu, mu

Každá koncovka je tvořena trochu jinak a je potřeba se to naučit a na trénovat. Snadno se lze splést. Například minulý čas slovesa koupit a psát:

買う → 買った | 書く → 書いた

kau → katta | kaku → kaita

Pokud v minulém čase i nahradíte t, pak místo "napsal" bude "koupil" a to je velký rozdíl. V japonštině je každé "písmenko" tedy každá hláska důležitá.

3. skupina nepravidelná slovesa
Tato skupina obsahuje jediná dvě nepravidelná slovesa, které zná japonština. Jejich tvar se různě mění, a proto je nutné si tyto tvary zapamatovat a nejdou snadno odvodit jako u předchozích skupin.

する → した
suru → šita - nedělal

来る → 来た
kuru → kita - přicházel

Záporný tvar v minulém čase všech skupin neformálních sloves je tvořen časováním záporné koncovky obdobně jako u přídavných jmen typu i.

遊ばない → 遊ばなかった
asobanai (asob-a-nai) → asobanakatta (asob-a-nakatta)