日本語(Japonština) díl 19. Základy stavby vět - část. 2

Už jsem napsal dost článků slovníkového ražení (fráze, slovíčka, tvarosloví). Tento článek volně naváže na téma elementárních znalostí pro tvorbu vět v Japonštině. První díl zde.

Příklad
山田さんは小学校の先生です。
Jamada-san wa šógakkó no sensei desu. Česky: Pan Jamada je učitel na základní škole.

V tomto příkladě jsem použil tzv. sponu desu. Základní nejjednodušší tvar spony je da (だ). Tvar desu je formální/zdvořilý. Učebnice, dle mých zkušeností, hovoří o sponě matoucím způsobem pro začátečníky. Domnívám se, že Český jazyk a ani Angličtina nemá zcela totožný výraz. V tomto příkladě se používá ve větě jako vyjádření vlastnosti, kterou má téma, nebo informaci o něm. V příkladě je tématem uvedeným částicí ha (は čti wa) pan Jamada, další část věty hovoří právě o něm. Spona desu se také používá v konverzaci čistě z důvodů zdvořilosti, a pak nepřidává žádnou relevantní informaci.

V příkladu se ve větě vyskytuje důležitá částice no. Tato částice v příkladu rozvíjí podstatné jméno, které předchází, o nové informace. V příkladě nová informace upřesňuje o jakého učitele se jedná (učitel základní školy).

Příklad
近くの学校の屋根の下に小さな部屋がある。
Čikaku no gakkó no yane no šita ni čísa-na heja ga aru. Česky: Pod střechou blízké školy je malý pokoj.

Tento příklad ukazuje ještě více částici no a její používání. Lze pomocí ní bohatě rozvíjet větné části. Důležité je také odlišné pořadí rozvoje, které je odlišné od Českého jazyka (4-Pod 3-střechou 1-blízké 2-školy).

Mnohem důležitější v tomto příkladě je ukázka slovesu aru (ある), které znamená být ve smyslu existovat. Ale pozor Japonština rozlišuje existenci pro živé a neživé věci!

ある aru* - být (existovat) - neživé věci (neživé předměty, rostliny)
いる iru - být (existovat) - živé bytosti (lidé, zvířata)

zápor
ある aru → ない nai - není
いる iru → いない inai - není

Věta konstatuje existenci nějakého pokoje pod střechou blízké školy.

Příklad
プールで友達と一緒に泳いだ。
Púlu** de tomodači to iššo ni ojoida. Česky: Plaval jsem s kamarádem v bazénu.

V příkladě jsou použity další částice. Jako první je částice de ( で ), která v tom to případě určuje místo, kde se odehrává činnost (plavání). Také se používá pro označení prostředku, kterým vykonávám činnost určenou slovesem.
Částice to ( と ) se používá pro úplný výčet prvků a obvykle se překládá jako a. V tomto případě je součástí obratu tomodači to iššo ni - doslova: kamarád a společně dohromady. Do češtiny se tento obrat překládá jako spolu s. Použití částice to je ještě širší, protože se používá také jako částice uvozující nepřímou řeč.

Věta má implicitního činitele - mluvčího, proto je nadbytečné větu začínat zájmenem já.

Sloveso ojogu (泳ぐ) je v minulém čase viz. článek slovesa minulý čas.

Důležité: používám neformální tvary, protože se z nich a podle nich snadno vytvoří tvar formální. Pokud chcete hovořit s někým, kdo není blízký kamarád, používejte tvary formálnější a zdvořilejší.

*aru vs. iru - není to úplně tak jednoduché a existují případy, kdy lze použít aru i pro živé bytosti.
** japonské R se blíží L, které japonci nemají a tak ho nahrazují v cizích slovech R. Púlu není nic jiného než fonetický přepis anglického slova pool - bazén. Píši L záměrně, aby to někdo náhodou nečetl jako české tvrdé R.