日本語(Japonština) díl 20. dávat a dostávat

Japonština rozlišuje tři způsoby jak vyjádřit osoba A dá ... osobě B. Zásadní rozdíl o proti češtině a angličtině je mimo jiné i v možnosti dávat/dostat činnost. Původně jsem uvažoval, že rovnou popíši zdvořilostní tvary, protože se docela hodně používají, ale nakonec jsem tuto myšlenku zavrhl pro přílišnou komplexnost problematiky a těmto záležitostem bude věnován speciální článek.

もらう (morau) dostat
Tím prvním a patrně nejsnadnějším slovem je sloveso morau (dostat) - sloveso godan (-u kmen) viz. články o slovesech. Pokud chceme dávat činnost pak sloveso vyjadřující činnost je ve tvaru tzv. přechodníku. Je to velice užitečný tvar a hodně se používá. V některém z následujících článků o japonštině se určitě na něj zaměřím více. Zásadní rozdíl mezi morau a kureru je v nuanci, která se nepřekládá, ale je důležité ji si uvědomit. Morau se používá v případě kdy mluvčí požádal někoho, aby to pro něj udělal.

Příklady:
（私は）お金をもらった／もらいました。
(Wataši wa) okane o moratta/moraimašita. Česky: Dostal jsem peníze.

引っ越しを手伝ってもらいませんか。
Hikkoši o tecudatte moraimasen ka? Česky: Nepomohl byste mě se stěhováním? (více doslovně: Nedostal bych od Vás pomoc?)

四道さんは弓塚さんに本をもらった。nebo  四道さんは弓塚さんから本をもらった。
Šidou-san wa Jumidzuka-san ni hon o moratta. Česky: Pan(í) Šidó dostal(a) od pan(í) Jumidzuka knihu.

Chyby:
四道さんは私に本をもらった。
Šidou-san wa wataši ni  hon o moratta. Česky:  Pan(í) Šidó dostal(a) knihu ode mě.
Morau je z pohledu příjemce obvykle mluvčí - první osoba, a proto nemůže být dávajícím. Nastává konflikt.

銀行にお金をもらった。
銀行からお金をもらった。 (Správně)
ginkó kara okane o moratta. Česky: Dostal jsem peníze od banky.
V případě že dávajícím není živá bytost, ale například nějaká instituce, pak nelze použít částici ni, ale musí být kara.

あげる／上げる (ageru) dát, dávat
Ageru je dalším slovesem a znamená dávat. Ale pozor! Toto sloveso nelze použít pro mluvčího (první osobu) jako příjemce. Nemůže být použit ve výrazu: Někdo mně to dal. Toto sloveso patří do skupiny ičidan (holý kmen bez -ru). Obdobně jako u morau lze pomocí ageru dávat i činnost. V tom případě se ageru pojí se slovesem ve tvaru přechodníku.

Příklady:
（私は）四道さんに本をあげた／あげました。
(Wataši wa) Šidó-san ni hon o ageta/agemašita. Česky: Dal jsem paní/panu Šidó knihu.

友達に車を直してあげた／あげました。
Tomodači ni kuruma o naošite ageta/agemašita. Česky: Opravil jsem kamarádovi auto.

Chyby:
花子さんは私に日本語を教えてあげった／あげました。
Hanako-san wa wataši ni nihongo o ošiete ageta/agemašita. Česky Paní Hanako mě naučila japonsky.
Toto sloveso nelze použít pokud je příjemcem mluvčí respektive první osoba. Je to stejné jako v případě slovesa morau.

春子さんに春子さんを慰めてあげた／あげました。
春子さんに慰めてあげた／あげました。
春子さんを慰めてあげた／あげました。(Správně)
Hanako-san o nagusamete ageta/agemašita. Česky: Utěšil jsem (paní) Hanako.
Pokud je příjemcem sám přímý objekt, pak je nepřímý objekt uvozený částicí ni vynechán.

くれる (kureru) dát (mně), dávat (mně)
Kureru je sloveso výhradně pro vyjádření, že někdo dal něco mně. Platí stejná pravidla jako pro ageru, ale příjemcem je mluvčí (první osoba já), a nebo osoba s kterou se může mluvčí ztotožnit (vcítit se do něj). Kureru má nuanci, že dotyčný to udělal pro příjemce ze své vlastní iniciativy.

Příklady:
おばあさんは（私に）ケーキをくれた／くれました。
Obásan wa (wataši ni) kéki o kureta/kuretemašita. Česky: Babička mně dala dort

ジョニーは私の息子に英語を教えてくれている。
Jonny wa watši no musuko ni eigo o ošiete kureteiru. Česky: Jonny učí mého syna angličtinu.

四道さんは（君に）何をくれたか／くれますたか。
Šidó-san wa (kimi ni) nani o kureta/kuremašita ka. Česky: Co ti dala pan(í) Šidó?

弓塚さんは私の車を直してくれた／くれました
Jumidzuka-san wa wataši no kuruma o naošite kureta/kuremašita. Česky: Jumidzuka-san opravil(a) moje auto.

Příklady morau vs. kureru:
先生に教えてもらった。
Sensei ni ošiete moratta. Česky: Učitel mě to naučil. (Požádal jsem ho a on to pro mě udělal.)

友達は教えてくれった。
Tomodači ni ošiete kuretta. Česky: Kamarád mě to naučil. (Sám přišel za mnou a naučil mě to.)

Problematika pirátsví

Doporučuji všem přečíst si skvělý článek na pctuningu zde, který skvěle vystihuje problematiku pirátství a proč lidé stahují ze serverů jako je megaupload.

Megaupload uzavřen

Bohužel megaupload byl dnes uzavřen. Je to velká škoda, už jenom protože jeden z mých nejlepších zdrojů japonského anime v originálním znění nahrával na tento server. Nyní možná budou muset přejít na jiný server.

Různé organizace a sami někteří autoři se domnívají, že stahovaní jejich děl je pouze poškozuje. Za sebe musím říct: Jak jinak bych se dostal k anime v japonštině než právě díky obsahu těchto služeb. V životě bych si nekoupil ani jeden výtisk manga komiksu nebýt pravě nich. Koupil bych si já originální alba Hamasaki Ayumi a Exit Tunes, kdybych si je nejprve nestáhnul? Ne, rozhodně ne. Kdyby nebyli tyto služby a lidé šířící jejich díla, pak by se o jejich existenci nikdo na druhé straně planety nikdy nedověděl.

Je pravda, že současný způsob distribuce multimédií je v celosvětovém měřítku tristní. Není žádná celo světová služba, kde by si člověk mohl koupit film, seriál, hudbu ve vysoké kvalitě, libovolném formátu a znění a bez ochran v digitální podobě. Poptávka tu je a nabídku supluje sdílení, kde megaupload je stále pouze zlomek.

Na poli her je situace o dost lepší díky Steamu, ale i ten není dokonalý. Někteří větší výrobci prosazují svoje systémy, aby nemuseli platit podíl Steamu. Bohužel, díky právě této hamižnosti EA urvat vše vznikl Origin. Nemá však na Steam a jeho klient se chová jako malware.

Díky Steamu mám všechny počítačové hry legálně.

Představa, že se všichni najednou díky totálnímu vymýcení pirátství nahrnou do obchodů a do kin je zcela zcestná. Lidé, kteří dneska stahují, zítra budou zahnáni do kouta a nic si nekoupí. Spíše naopak o ni se o nových věcech ani nedozví. Těch pár jedinců, kteří si to budou moci dovolit nebudou schopni nikdy vybudovat takové komunity příznivců. Autoři nebudou slavní a jejich producenti nebudou bohatší.

日本語(Japonština) díl 19. Základy stavby vět - část. 2

Už jsem napsal dost článků slovníkového ražení (fráze, slovíčka, tvarosloví). Tento článek volně naváže na téma elementárních znalostí pro tvorbu vět v Japonštině. První díl zde.

Příklad
山田さんは小学校の先生です。
Jamada-san wa šógakkó no sensei desu. Česky: Pan Jamada je učitel na základní škole.

V tomto příkladě jsem použil tzv. sponu desu. Základní nejjednodušší tvar spony je da (だ). Tvar desu je formální/zdvořilý. Učebnice, dle mých zkušeností, hovoří o sponě matoucím způsobem pro začátečníky. Domnívám se, že Český jazyk a ani Angličtina nemá zcela totožný výraz. V tomto příkladě se používá ve větě jako vyjádření vlastnosti, kterou má téma, nebo informaci o něm. V příkladě je tématem uvedeným částicí ha (は čti wa) pan Jamada, další část věty hovoří právě o něm. Spona desu se také používá v konverzaci čistě z důvodů zdvořilosti, a pak nepřidává žádnou relevantní informaci.

V příkladu se ve větě vyskytuje důležitá částice no. Tato částice v příkladu rozvíjí podstatné jméno, které předchází, o nové informace. V příkladě nová informace upřesňuje o jakého učitele se jedná (učitel základní školy).

Příklad
近くの学校の屋根の下に小さな部屋がある。
Čikaku no gakkó no yane no šita ni čísa-na heja ga aru. Česky: Pod střechou blízké školy je malý pokoj.

Tento příklad ukazuje ještě více částici no a její používání. Lze pomocí ní bohatě rozvíjet větné části. Důležité je také odlišné pořadí rozvoje, které je odlišné od Českého jazyka (4-Pod 3-střechou 1-blízké 2-školy).

Mnohem důležitější v tomto příkladě je ukázka slovesu aru (ある), které znamená být ve smyslu existovat. Ale pozor Japonština rozlišuje existenci pro živé a neživé věci!

ある aru* - být (existovat) - neživé věci (neživé předměty, rostliny)
いる iru - být (existovat) - živé bytosti (lidé, zvířata)

zápor
ある aru → ない nai - není
いる iru → いない inai - není

Věta konstatuje existenci nějakého pokoje pod střechou blízké školy.

Příklad
プールで友達と一緒に泳いだ。
Púlu** de tomodači to iššo ni ojoida. Česky: Plaval jsem s kamarádem v bazénu.

V příkladě jsou použity další částice. Jako první je částice de ( で ), která v tom to případě určuje místo, kde se odehrává činnost (plavání). Také se používá pro označení prostředku, kterým vykonávám činnost určenou slovesem.
Částice to ( と ) se používá pro úplný výčet prvků a obvykle se překládá jako a. V tomto případě je součástí obratu tomodači to iššo ni - doslova: kamarád a společně dohromady. Do češtiny se tento obrat překládá jako spolu s. Použití částice to je ještě širší, protože se používá také jako částice uvozující nepřímou řeč.

Věta má implicitního činitele - mluvčího, proto je nadbytečné větu začínat zájmenem já.

Sloveso ojogu (泳ぐ) je v minulém čase viz. článek slovesa minulý čas.

Důležité: používám neformální tvary, protože se z nich a podle nich snadno vytvoří tvar formální. Pokud chcete hovořit s někým, kdo není blízký kamarád, používejte tvary formálnější a zdvořilejší.

*aru vs. iru - není to úplně tak jednoduché a existují případy, kdy lze použít aru i pro živé bytosti.
** japonské R se blíží L, které japonci nemají a tak ho nahrazují v cizích slovech R. Púlu není nic jiného než fonetický přepis anglického slova pool - bazén. Píši L záměrně, aby to někdo náhodou nečetl jako české tvrdé R.

Re: Pohádky jsou plné špatných ekonomických návyků

Reakce na článek Pohádky jsou plné špatných ekonomických návyků

Přestože nejsem velký příznivce pohádek, zvláště těch moderních, musím se jich zastat. Článek v lidovkách sepsaný někým, kdo kritizované pohádky viděl maximálně z rychlíku a hlásá bludy, to je něco, co se prostě nedá, jen tak přejít.

"Z pohledu reálných ekonomických principů jde o nelogičnost až nesmysl, kterých jsou však pohádky plné."

Ano, pohádky jsou občas plné nesmyslů, ale tyto nesmysly obvykle nesouvisí s ekonomikou. Jedinou výjimkou je nekonečný zdroj peněz, jídla - to je ekonomický nesmysl a to mu dávám za pravdu.

"Tak například právě v Mrazíkovi je malým divákům podsouváno, že lepší než vlastní píle je odevzdané čekaní na rozmary osudu."

Kde, nic takového tam není, a že to vysílají aspoň jednou do roka. Nastěnka vykonává práce, které se její macecha a její nevlastní sestra štítí. Dokonce i z počátku pyšný hrdina Ivánek se vydává do světa. Naopak Marfuša se snaží si vydupat poklady a ženicha od Mrazíka bez jakýchkoliv zásluh arogantním způsobem. Její matka se ji snaží provdat a neváhá lhát (klamavá reklama), ale nikdo její dceru nechce.

"Zásadní roli v úspěchu pohádkových žen hraje i krása."

V úspěchu žen, u mužů určitě, hraje velkou roli i krása. Na tom není nic nerealistického, ale pohádky nejsou tak povrchní a nezapomínají na krásu vnitřní.

"V pohádkách se často ukazuje naprosto nevhodné chování na trhu práce. Hlavní hrdinové řady pohádek získají poklady a štěstí většinou jen díky tomu, že jsou hodní."

Tak tomu říkám úlet. Jednak to není pravda, obvykle se k tomu štěstí musí pěkně propracovat, a pak chování na trhu práce není hlavním smyslem pohádek - dobro vs. zlo.

"Nebo ještě hůře, některé pohádky děti přímo navádějí k nekalostem. Třeba pohádka O perníkové chaloupce. Ta bezmála navádí děti, aby kradly cizí majetek. Když jsou v pohádce majitelkou daného obydlí - perníkové chaloupky -chyceni a po zásluze potrestáni, je ona vykreslena jako zlá ježibaba."

Hlavně je učí přežít. Děti se ztratí v lese a narazí na zdroj jídla. V této extrémní situaci se rozhodnou pro riskantní, ale velmi racionální řešení. Zlá ježibaba, která je chce sníst - silné poselství, že venku jsou i zlí lidé.

"Pohádky nekladou důraz na vlastní schopnosti. Místo nich mají rozhodující slovo konexe - ať už to jsou kouzelní dědečkové nebo třeba zvířátka, která v rozhodujících okamžicích hlavnímu hrdinovi pomohou."

Vítej ve skutečném světě, autore. Teď vážně, (divine intervention) zásah Božské prozřetelnosti je přirozený prvek pohádek. Ukazuje, že dobrý hrdina není sám v boji proti zlu, ale má podporu nejen svých přátel, ale dalších dobrých bytostí.

"Typickým příkladem nedoceněné osobnosti je Trautenberk z Krkonošských pohádek. Kreativní podnikatel chce třeba podnikat ve farmacii - prodávat léčivé bylinky -, nebo prodávat vodu z přehrady svého panství. Neschopní a líní zaměstnanci, spolčení s mocným sousedem Krakonošem, mu však hází klacky pod nohy."

Spíše než kreativní je přesnější označení "vychcaný". Trautenberk obvykle neváhá si přivlastnit cizí majetek (Krakonoše a nebo veřejný) a vnikat na jeho soukromý pozemek. Jeho zaměstnanci nejsou ani tak neschopní jako otupělí, a přestože nesouhlasí s praktikami svého zaměstnance nechávají se vystavovat jeho bossingu, aby neskončily pod mostem.
Ačkoliv jsem rád fandil Trautenberkovi, rozhodně ho nelze považovat za vzor slušného podnikání.

A na závěr hlavní pointa - the true WTF - co to je za článek. Pohádky a příběhy mají z dětí dělat slušné lidi a ne oportunní hovada.